News

Výstava kamélií v Květné zahradě

30. března 2013 v 10:47 | Dandelka
Tak jsem se letos poprvé dostala na výstavu kamélií u nás v Květné zahradě.
Kamélie jsou květiny, které mají raději chlad (kolem 16 stupňů) a kvetou ponejvíce od února do dubna, proto i jejich výstava bývá směřována na přelom zimy a jara.
Květiny jsou vystavené ve skleníku. Na jedné polovině jsou palmy, které během roku bývají hned u vchodu mezi skleníky a na druhé polovině byly kamélie. Ty červené tomu dávaly šmrnc a bílé eleganci. Rostlinky byly od úplně maličkých až po velké vzrostlé keře. Bylo tam i pouze pár květů, které plavaly ve vodě mezi rozsvícenýma svíčkama:-) Inu romantika jako blázen:-)


Promoce ve Zlíně

18. července 2011 v 7:12 | Dandelka
Tak, a je to za mnou. Po "dlouhých" pěti letech je to pryč. Nechci být nostalgická, ale je to opravdu jako kdybych jela do školy poprvé teprve včera.
Pamatuju si, jak jsme si po bakalářovi říkali, ještě další dva roky, pak najednou to bylo za rok, pak bylo furt čas na učení, protože to bylo ještě půl roku a najednou to bylo tady. Zase ty nervy, ale musím se přiznat, nebylo to tak hrozné, jako na bakalářovi, tam jsem byla posraná mnohem víc.
Šla jsem tradičně ve čtvrtek jako poslední, takže fejsbůkové zprávy během celého týdne, kterak to všichni dali, a jak byla porota úžasná a pomáhala a brekeke mě přiváděly k šílenství. Ale jak jsem psala, i já jsem to zvládla a najednou bylo po všem. Ale ne, ještě jsem před sebou měla měsíc a den do promocí. Ale i ten utekl nečekaně rychle. Jsem si říkala, kolik toho za ten měsíc stihnu a vůbec, ale kde ty věci. Puzzle, knížky a podobně. Počítač ležel skoro zaskládán, neviděn a nezván, kromě teda toho rozesílání životopisů a hledání práce.
No a tak to bylo taky. Na takovou slávu jsem si musela koupit nové šatičky (och, jsem z nich ale nadšen, abych Vám pravdu řekl), ráno jsme se vyfikli a vzhůru dolů jak vždycky říkám.


Ano, nabrali jsme Káťu, první po příjezdu jsme viděli Peťulku (juchuchů, to nám to vyšlo), skákly jsme ná dvě nuly a najednou už nebyl ani čas na nic, honem nácvik, hábity a bylo to tady. Kupodivu to docela odsýpalo, celá ta ceremonie, pouze jeden se zapomněl uklonit, nikdo nezakopl, nespadl, všichni jsme si řekli to své SLIBUJI a hurá pryč.


Nacvakali jsme pár fotek, zvěčnily jsme se jako magistry

Ti, bez kterých bych tam tak nestála:)

Mgr. Maminka




Harry Potter, aneb Upírek, aneb i jako magistra můžu dělat blbinky:)


S maminkou a bratrem:)




a jeli na mou oblíbenou JízdárnuJ
S tatíííínkem

Gabinko, Kači, Peti, Luci.. budete mi chybět.. (i vy ostatní, ale vy moje nejvíc..:-()

Moje nejmilejší Gábi.. jí vděčním za moc a nejvíc.. ona mi bude neskutečně chybět, ona je tak výjimečná..Ňuf


To jsme trénovaly, kdyby jsme náhodou nenašly práci v oboru:) Ale myslím, že by nám to šlo:)

Moje fešandy..Petinka :( Luci:( A Kačka..:( Jestli jsem s někym strívila kotel času, tak s nimi.. :(

Konec..:) :(

Velké překvapení (nejen) mojí sestry:)

10. července 2011 v 21:48 | Dandelka
Tady víc než fotečky nebude:) 23. 4. 2011
Krááásní moc:)






Balů byla na operaci:(

17. dubna 2008 v 20:28 | Dandelka
Balunka byla dneska na operaci:( našla jsem ji za hlavičkou klíšťáka (hej to je děs - už to zase začíná).. Musím přiznat - byl to Balčin první klíšťák, tak chůdě nevěděla co to je a operaci brala velmi vážně. Chodila za mnou jak ocásek, ale při samotném aktu se držela statečně. Operace to byla zdlouhavá, protože ten sviňák klíšťák se držel jak drak.. Ale vyhrály jsme s Balů.. Teď už jen rekonvalescence...

Nováčci v práci:)

30. března 2008 v 20:04 | Dandelka
Inu než začnu s odpolednem, zastavila bych se krapet u ránka a dopoledne. Vzbudila jsem se asi ve tri - čtyři pět.. teď nevím jak to s tím časem bylo, protože jsem netušila jestli se mi čas posune sám na mobilku, tak jsem nevěděla jak si mám natočit budík. Zapla jsem počítač a podívala se na čas online.. V tu chvílu, ač jsem měla ještě dost času, jsem byla úplně probraná. Zkoušela jsem ještě na chvilku usnout a podařilo se, o to horší bylo vstávání v šest. Tak nějak jsem se z té postele vydrápala a "hurá" do chladivýho rána. Inu přeci jen, bylo pod nulou, ale jinak se to během dne krásně vyslunilo do příjemných jarních teplot. Došlapala jsem do práce, a už tak sedím za kasou - tak tak jsem to stihla:D - seznámila jsem se s novou příjemnou kolegyňkou Peťou a v tu chvíli jsem zahlídla Apofyska..:) Nejdřív jsem si myslela, že se zbláznil, že jde nakupovat tak v brzkou hodinu, ale on mi na to řekl, že tam nastupuje jako nová ochranka:) To bylo radostiiiiiiii.. Jako víte jak.. Za první konečně vyhodili toho dědulu, který si jen kupoval svačinu, místo toho aby hlídal a když už hlídal tak zaměstnance.. a to víte, každá dobrá veselá duše se hodí. Hned tam bylo veseleji. Tím nechci říct, že v práci není dost dobrých lidí - tak to v ŽÁDNÉM případě.. Co jsem poznala, tak všechno jsou to sluníčka... ale prostě..přece jen někdo..jako je Péťa se hodí vždycky..
Byl nalit optimismem a já ho nechtěla od něj zrazovat, ale sám byl nakonec dnes pokřtěn kroměřížskou menšinou, která se opět přišla představit.. Pokřtili nejen Apofyska, ale i Peťku, která s nimi ještě neměla tu čest. Samozřejmě to bylo tóčo jako vždycky.. Peťa a Peťa se toho zhostili jako každý jiný nováček ( ani já se tomu nevyhnula) a zkoušely to po dobrým.. Ale teď už asi ví, že po dobrém to nejde.. I já se v práci naučila nemít ráda, mít k některým odpor a vědět své.. Neříkám, že celá menšina je taková, znám pár lidí (i z pošty) kteří byli naprosto skvělí, ale to tito nebyli..
Takže Peti a Peti, vítejte a hodně zdaru a pevných nervů.. jsem ráda, že vás tam oba mám a snad se sejdeme na víc směnách:)

Škola v Kvasicích

27. března 2008 v 9:59 | Dandelka
Dneska jsem se vypravila do Kvasic kvůli jejich speciální třídě s tělesně a mentálně postiženými. Chtěla jsem tam najít slinu na psaní bakalářky příští rok, s čímž začínáme už letos. Tak jsem si řekla, že budu mít příští rok méně práce. Ráďoš mě vytáhl v půl sedmé, že tam děti chodí brzo a tak už jsem v sedm hodin nervózně přešlapovala pře ředitelnou v Kvasicích. Nebyl ale důvod k nervozitě. Pan ředitel je formát. Příjemný, ochotný, milý a galantní. Nejen, že mě pouštěl do každých dveří jako první, vycházel mi vstříc, radil mi, zařizoval. Řekl mi, ale že děti chodí později, jestli bych mohla dojet až kolem půl deváté, když už tam budou děti i jejich učitelky. Tak jsem se otočili a jeli na Karolín. Cestou jsme ve škole potkali Ráďovu pánčelku, která jen řekla: "Aaa, pachatel se vrací nam ísto činu" Wooops..:D CO jsem slyšela tak musel být pěknej rošťák... Tak jsme jeli na Karolín (páááni Benošek vyrooostlllll.. už je to kus hafana, ale pořád je to štěně nabité energií:) ) a krátce po půl deváté jsem klepala na sekretářku podruhé a otevřel mi sám pan ředitel. Hned nás odvedl do první třídy, kde jsme zjistili, že paní učitelka je na hospitaci v druhé třídě a tak jsem šli tam. Ujišťovala jsem ho, že klidně počkám, až hospitace skončí, ale říkal, že to není problém. Cestou si tak nějak "uvědomil" že zná Ráďu, jeho rodiče a že vlastně jehos égry chodí k nim do páté třídy. Paní byla taky velmi příjemná. Řekla, že pokud je to opravdu to co hledám, když si tím budu jistá, že určitě můžu dojít, pan ředitel se mi snažil taky hodně poradit. Byla jsem z toho v opravdovém šoku, protože takovou vstřícnost a ochotu jsem opravdu nečekala.. Pan ředitel se potom otočil a nechal nás tam svému osudu. Ale během minuty byl zpátky a ptal se nás, jestli se nechceme podívat na holky, že akortát píšou matematického klokana. :D Tak to jsem nečekala. Holky seděli v lavicícha mučily své mozkové závity. Jakmile nás uviděly Verča byla v úplným tranzu a Lucka viděla možnost úniku a chtěla jít za náma. Tak jsem dostala nějaké kontakty, pan ředitel se s náma rozloučil a ještě mi navrhl, že i kdyby to nebylo to pravé ořechové a chtěla jsem si udělat nějaký výzkum na jejích škole, že klidně můžu dojít s dotazníkama a oni mi mile rádi vyjdou vstříc. Byla jsem v šoku.. Takové krásné jednání jsem dlouho nezažila. Mám z toho úoplně krásnej pocitek:) Kujiii

Hodina aerobicu:)

27. března 2008 v 9:43 | Dandelka
Tak jsme v úterý naklusaly s Kačou a Maruškou do tělocvičny na aerobic.. Bylo nás tam pět a půl a před nám stála núplně jiná "instruktorka". Jaké bylo naše překvapení, když nám řekla, že není noví instruktorka,že je cviitelkou volejbalu a jen na nás má "dohlídnout" než dojede Evča, která uvízla v zácpě. "Tak já jsem volejbalistka a aerobic neumím. Je to na mě složitý a už teď vás všechny obdivuju. Takže si bude předcvičovat sami" Na mou námitk, že někteří z nás mají první semestr aerobic mi bylo odpovězeno, že to vůbec nevadí a můj druhý návrh, abychom si teda pinkly volejbal byl taky odražen. Ale za ODMĚNU, že jsem se opovážila promluvit, jsem měla tu výhodu a mohla jsem předcvičovat PRVNÍ: Jaká ČEST:D hanbou jsem se málem propadla, udělala jsem první dva základní kroky a radši tam poslala nějakou jinou trpitelku, která byla v koncích stejně jako já. Pak se tam vystřídala ještě Káťa, Maruška a nakonec tam přišla nějaká holčina, která je v tom zběhlá a dala nám hezky do těla:) Ale trapas to byl teda šílený. Nevadí mi ze sebe udělat debila před lidmi, které znám, ale padesát holek z různých fakult.. Lol:D

Foteny

18. ledna 2008 v 22:25 | Dandelka
Přidala jsem do aktuálních odkazů odkaz na moji stánku rajčatovou s nějakýma fotečkama, kdybyste se chtěli někdy zasmát..:) Tady..

Balů, Daneček a kočka:)

27. srpna 2007 v 9:24 | Dandelka

Balů a Danielson

26. srpna 2007 v 21:50 | Dandelka
Tak jsme vam natočili Balču a Danečka jak si spolu krásně hrají:) Jsou k sežrání a pak jsou dokonce aji v noci hodní, jak jsou utahaní:) Čas kdy je Balča ve Vážanech a Daneček na Karolíně, tak Balů spinká, aby načerpala síly, a mohla se zase pustit do bitky:) a Daneček odpočívá a myslím se modlí, aby už jsme Balinku nikdy nedovezli:D


 
 

Reklama