Leden 2013

Bruslíky v Hliníku

20. ledna 2013 v 13:46 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
A tak když už nám tak přituhlo, tak jsme se rozhodli vyzkoušet led v Hliníku... Vzali jsme psa a brusle a mohlo se vyrazit.
Na konci nikdo nebyl, tak jsme nazuli brusle a že to teda zkusíme. Netroufám si říkat, že umím bruslit, to chraň bůh, jsem ráda, že se na tom pohnu, ale toto byl led tak akorát na pochodování. Že tam byl sníh, to by mi nevadilo, lepší než hladké odhrnuté zrcadlo, ale tím jak mrzlo nemrzlo tak ten povrch úplně fajnový nebyl.. všude jsou tam stopy od těch mrňavých rychlých zajíců, které tam Balů prohání. Takže led je nerovný, plný zamrzlých stop a jezdí na tom tak akorát o hubu. Alespoň pro nás, kteří jsme rádi, že se na tom držíme silou osudu:-) Tak jsme to tam párkrát objeli, já si udělala andělíčka a mohli jsme jít domů:-) Ještěže to nemáme tak daleko:-) Když nic, Balů se aspoň proběhla, porozčilovala se, protože nemohla chytnout jedinou sněhovou kouli, poštěkala si, počmuchala zajochy a domů došla jako zpráskaný pes:-)

utíkééééj
Doufám, že je jasné, kdo je tady vítěz:-)
Balušce byla zima na hlavu:-D
Já Balů a andílek

Stromečky

20. ledna 2013 v 13:34 | Dandelka |  Malování na sklo
K věnečku jsem dodělala ještě oba dva stromečky.. Jen těch vloček už moc nebylo:-)





Čertovské zumbování

19. ledna 2013 v 21:14 | Dandelka |  Photos and pictures
Na tu já zapomněla..:-)


Granko snowrafting:-)

19. ledna 2013 v 18:31 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
Maximální:-) Ani bych neřekla, že to pojede tak skvěle a rychle:-)
Na tom zlomu jsem měla pocit, že mi teda uletí hlava, ale boží:-) Aji Baluška se se mnou svezla:-) Toto budu provozovat časteji:-)
Alpy to nejsou, ale stačilo :-) Na těch pár sjetí:-)




A jedu až se mi za patama práší
Marabiker doklouzává:-)
Nevykloubila sis tu nohu???
Moje Balů a Mára šmatle hore:-)




Silvestr 2012

19. ledna 2013 v 13:14 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
Po výšlapu, resp. zešlapu z Hostýnku mi psala ještě moje Julinka, ať se za něma stavím večer oslavit toho Silvestra, nebo Nový rok, nebo co to všichni slavíte:-)
Mě to teda moc nebere, tak jsem jí řekla, že bych jí tak maximálně pomohla s přípravama:-)
Libča mě na minutu přesně (!!!!) v šeswt vyzvedl, i společně s Marťou a Jíťou a hurá dolů do KM:-)
Když jsem dojela, bylo mi jasné, že je prakticky všechno nachystané:-) Dodělaly jsme jen pomazánku namazaly jednohubky a večer mohl začít:-)
Já si vybrala místo na schodech - měla jsem odtud dokonalý výhled na televizi, stůl a všechny účastníky večírku:-) A v Libčových papučích (tzn. teple od noh) mi opravdu nic nechybělo:-)
Kolem půl osmé dorazil ještě poslední účastník, další Martin mimochodem, aby se nám to nepletlo.
Program v televizi byl zábavný, o konverzaci nouze nebyla, jídlo a pití nechybělo, co víc si přát:-) Probrali jsme všechno možné i nemožné, pomluvili všechny učinkující v televizních estrádách, zahráli se šipky a kde se vzalo tu se vzalo bylo jedenáct pryč:-)
V nejlepším se má přestat, tak jsme se olóbali, rozloučili a já pádila domů, otevřít si Robby Bubble s Balů, maminkou a tatínkem:-)
Když se lidé konečně uklidnili, a dali pokoj s těma rachejtlama, mohlo se jít spát:-)
Julinko moje nejkouzelnejší, děkuji moc za pozvání a Tobě i ostatním za nádherný večer :-* A jedno spešl dík Matesovi za to, že nekouří a nenechal mě samou v oněch chvilkách:-D

Libča, Mates a ruská vodka.. prej jemná :-D Kuck kuck kuck:-D
Ksichtík Marťa a Jíťa
Hezky jsem je vyfotila:-) Moje Julinka a její Libča
Hvězdná pěchota?????
a ještě pár od Matýska:-)

Marťa chtěl nějakou se stromečkem, tak má se stromečkem i Julinkou
Jsou věci které mi byly utajeny, dokud jsem neviděla fotky:-D Prej my jdeme hrát šipky:-D
Marťa chtěl nějakou originální fotku:-) Vlez mi na záda:-)
:-)
Že nám to ale spolu sluší:-) Sladění, a to jsme se ani nedomluvili:-)

Pravdivé citáty

14. ledna 2013 v 18:10 | Dandelka |  Mottos
Pokud stojíš před rozhodnutím a nevíš si rady, jednoduše si hoď mincí.. Ne proto, že by měla rozhodnout za Tebe, ale pro ten moment, kdy je ve vzduchu - a ty najednou víš, v kterou možnost doufáš

Někdo si tě musí získat tisícem slov, jinému stačí když se usměje a řekne Ahoj

První osoba, na kterou myslíš ráno, když se vzbudíš, a poslední, na kterou myslíš, když usínáš, je důvodem tvého štěstí, nebo taky bolesti..

Milý živote, když se Tě zeptám: ,,Může být ještě něco hůř? " Je to řečnická otázka, ne výzva!!

Člověk musí v životě odejít daleko, aby našel sám sebe...Musí hodně přemýšlet, aby se dokázal těšit z toho, co mu zůstane...Musí si vyslechnout spoustu lží, aby věděl kdo mu říká pravdu...Musí si hodně protrpět, aby zjistil co je skutečné štěstí...a musí se nesprávně zamilovat, aby našel skutečnou lásku..

Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene

Když jsou dva lidé spolu, nezáleží na tom jak dlouho se znají, ale na tom, kolik jsou ochotni vložit do toho, aby poznali toho druhého

Přátelé mi ukázali krásné věci které svět nabízí, a Ty jsi mi ukázala věci, které mi život až do teď skrýval

Lásko, bojím se, že pro tebe nebudu nikdy dost dobrá

Rozumný člověk nemiluje proto,že je to pro něj výhodné, ale proto, že v lásce nachází štěstí

Najdi si někoho, kdo se nebojí řiznat, že mu chybíš.. Někoho, kdo ví, že nejsi dokonalý, ale chová se k tobě jako by jsi byl...Někoho, kdo se nejvíc bojí toho, že tě ztratí.. Někoho, kdo poví, že tě Miluje a že to myslí vážně.. V neposlední řadě si najdi někoho, při kom by ti nevadilo se vzbudit ráno s tím, že by viděl tvoje vrásky a tvoje střapaté vlasy.. Zamiloval by se do tebe znovu a znovu..

Nie som nezadaná a nie som ani zadaná... Jednoducho som rezervovaná pre človeka, který si zaslúží moje srdce.

První láska je očkování, které chrání před další nemocí

Chraň své srdce do poslední chvíle, protože jakmile ho jednou otevřeš - už neexistuje cesty zpátky, a spálíš-li se - už nikdy nebude nic jako dřív.

Kterak jsem ztratila a opět našla rukavici.. Dvakrát

12. ledna 2013 v 21:19 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Když ve čtvrtek začalo sněžit, vypadalo to maximálně nadějně pro mě i pro běžky, které netrpělivě čekají ve sklepě. Bohužel to do večera všechno roztálo, ale hned páteční ráno mi vlilo novou naději do žil.
Bohužel večerní návrat do roztáté Kroměřiže mi opět ukázal, že po mým nebude a nebude a že žádný huhulák s Márou ani běžkování s Balů ve větrolamu se konat nebude.
Ještě že já mám ale toho Míru:-) Ten okamžitě souhlasil s běžkama, vymyslel trasu, vzal auto - mno gentleman jak se patří:-) Spása moja:-)
A tak jsme se dneska chvilku po poledni vydali na společný výlet:-) A že to stálo za to:-)
Naším cílem se stal Troják. Odjížděli jsme sice se sluníčkem, ale sněhu nikde moc nebylo. U Holešova už to bylo lepší a s přibývajícími kilometry na tachometru to bylo bělejší a bělejší a nakonec to bylo nejbělejší. Bohužel dokonce i na cestě:-( Po mnou vyřčené otázce "Máš zimní gumy" a Mírové odpovědi "Ne" mi nebylo nejlíp:-( Když jsem se ale podívala, jak mu cukají koutky, přeci jen mi srdce znovu naskočilo, aby o pár metrů dál opět mohlo stávkovat, zároveň i se ztuhlýma nohama, protože nám cesta nabídla jednu kolotočovou jízdu přímo na cestě zadarmo.
Po pár kilometrech, kdy se srdce vrátilo do normálního rytmu a nohy jakš takš propuštěly krev tam a zpátky jsem si mohla užívat pohled na krásně zasněžené Rajnochovice, protože Gustík to vzal hopem a protáhl mě i končinami, kde jsem roky nebyla:-) (na fotce to rozhodne Rajnochovice nejsou)
Nakonec jsme zdárně dorazili až na Troják. Kupodivu tam nebylo tak natřískáno jak jsme čekali. Ale sněhové podmínky byly perfektní, sluníčko chvilkama svítilo, lyže i boty pasovaly, stopa byla perfektní, tak jsme mohli vyrazit:-)
Gustík mě vůbec nešetřil. Když po pár metrech zjistil, že se na tom udržím a na rovině nepadám nahodil si svoje běžecké tempo a ani se po mě neotočil:-) Zrádce:-D Když jsem potřebovala pauzu na smrkání tak to bylo nářeků a vzdychání, kterak zdržuju:-D
Taky jsem za ním vlála jak jazyk za psem. Pot mi tekl snad i nohavicema. Postupně jsem rozepnula bundu (ta zůstala na místě, protože batoh mi ujížděl na Gustíkových zádech pryč:-D), pak jsem sundala rukavice a za jízdy je rvala do kapes. Nastala situace, kdy jsem si chtěla vyfotit tu nádheru (toš přeci jen tak ve 200 m n. m. to nemáme - tak na památku) - bylo to jako v pohádce, tak zase bylo to mlaskání a vzdychání:-) Tak jsem rychle narvala foťák do kapes a vlála dál.
Nakonec jsme po hnusném kopci, který se tam najednou zjevil, a ve kterém se Gustík dozvěděl, že ho fakt nemám ráda, dorazili ke Třem kamenům, kde mi byl dopřán odpočinek. Konečně jsem dostala kapesník čaj a dokonce mi bylo nabídnuto urafnutí čokoládové tyčinky:-) Z Míry byl zase můj kamarád:-D
Poučili jsme se z desatera bezpečnosti návštěvníka hor, zjistili jsme, že jsme nesplnili ani jeden bod,
a tak jsme se tu spolu vyfotili,
vylokli čaj, já zjisitla že nemám jednu rukavici "Panebože, ženská, to si nemůžeš ty kapse zapnout?" a mohli hnát zase zpátky. Kousinek jsme teda přešli bez lyží, protože to bylo vážně o úsměv, a nejednou o sníh až za gaťama (bezkonkurenčně vedu, dovezla jsem si ho dolů tak kýbl). Jedni běžkaři, co nás míjeli zrovna když jsem se hrabala ze sněhu a viděli mou holou ruku, mě ujistili o tom, že rukavice na cestě opravdu leží, asi tak kilometr dolů:-)
Cesta zpátky už byla povětšinou fajnová, většinou to bylo šusem dolů, a někdy opravdu šusem, někdy to bylo šusem dolů přímo na úsměv, nebo šusem dolů přímo do příkopy:-) Po kilometru, když se Míra zrovna válel ve sněhu jsem svou rukavici opravdu objevila:-) Ležela tam chudinka opuštěná, zmrzlá na zemi. Do té doby jsem si pořád říkala, kterak mám krásnou bílou rukavici, ale jelikož jsem ji na tom bílém sněhu našla, byla jsem poučena (chlapem!!!) o tom, že není bílá, ale je krémová:-) Než jsem ji natáhla, tak mě Míra zase předjel a když jsme jeli krásnou pohádkou, tak ho nenapadlo nic jinýho, než za sebe natáhnout tyč a sesypat na mě všechen sníh. Když nic, já to stihla ubrzdit, ale on to neukočíroval a zavrtal se hezky do sněhu, ze kterého se se zkříženýma běžkama lezlo hodně špatně:-) Hold, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá:-)
Ještě jsme si vyšlápli jeden malinký kopeček a pak, když už mi nohy samotné jely křížem krážem jsme byli dole. Oprášili sníh, vyzuli lyže a hurá na parkoviště. U auta jsem si poskládala lyže, tyčky a chtěla jsem si oprášit i rukavice, ale v tom jsem zjistila, že mám opět jen jednu:-/ Mírův výraz a protočení panenek bylo všeříkající:-) Ale nejsem žádné béčko, naštěstí jsem nemusela nikam daleko, protože jsem skoro přesně věděla, kde ta rukavice je:-) Nemohla být mrška jedna krémová nikde nablízku, musela si hovět zase až u rozcestí, ale čekala tam na mě holčička moje:-)
No nic, přezuli jsme boty, oprášili znovu zadky, naskládali všechno do auta, i ty nepoužíté rafty, protože hold kopec byl zase daleko (tak snad někdy příště) a mohli jet pomalinku domů:) Cesta to byla velmi tichá, oba jsme byli myšlenkama u kafe:-D A tak jsme si dali doma kafčo, zkoukli zprávy a můžeme jít na kutě:-)
Děkuji svému drahému kamarádovi za bezvadné odpoledne a doufám, že ho brzo zopakujeme :-*


a ještě pár Míjových:-)
pohádka
pohádka.. na chvilinku vysvitlo sluníčko a Mírovi se to povedlo tak nádherně vyfotit:-) Šikulka
jedině s úsměvem:-) To muselo být někde na začátku:-D

a moje nakonec

Zimní věneček na dveře

12. ledna 2013 v 19:44 | Dandelka |  Malování na sklo
Můj nový věneček na dveře

Putování po kroměřížských jesličkách se Švýcarem:-)

5. ledna 2013 v 12:59 | Dandelka |  Výlety
Jelikož jsem ve sletu letošních vánočních událostí nějak nestihla jesličky v kostelech, musela jsem to napravit ještě po vánočních svátcích.
Sice jsme Betlémy z kostelů vidělí na Florii, ale tak v tom kostele, je to přeci jen jakási jiná atmosféra.
Poprvé jsem se tam vydala hned mezi svátky, ale kostely byly zavřené, a tak jsem si to naplánovala na první pracovní den v roce 2013.
Domluvili jsme se s Peťou, který přijel na Vánoce ze Švýcarska domů, že zajdeme na kafe, a tak jsem ho při té příležitosti musela vzít do kostela, protože on pomalu nevěděl, co to jestličky jsou:-)
Shodou všech blbých náhod, resp. řekla bych shodou školních prázdnin a mé nepozornosti, mi nejel autobus z Kvasic domů. A tak se s Petík stal v tu chvíli mým strážným andělem, který mě vyzvedl v Kva a potom jsme autem jeli až do centra města, protože Peťa je lenoch, co nerad chodí pěšky.
Nejprve jsme zavítali do muzea, kde je instalovaný 3,5 m dlouhý pohyblivý Betlém. Panáčci se na něm hýbou, po obloze putuje měsíc, teče tam "živá" voda a plavou tam živé rybičky. Je naprosto kouzelný:-)
Hned potom jsme se vydali na zámek, kde jsem špatně tušila jesličky. Místo jesliček tam bylo pouze rozkopané nádvoří.
Trochu víc štěstí jsme měli u Mořiců, kde Peťa pomohl odstěhovat stůl a hned potom jsme mohli obdivovat moje nejmilejší jesličky a naprosto, ale opravdu naprosto nádherné vánoční stromečky:-)
Peťův nejmilejší kostel Jana Křtitele nám své brány bohužel neotevřel, a tak jsme naše putování zakončili u Panenky Marie, kde jsou jesličky taky nádherné, a plus to všechno navíc, se v kostele topí, což v té zimě nebylo vůbec na škodu.
Aj tak jsme docela promrzli a témata k hovoru místo toho aby ubývala, tak spíš přibývala, tak jsme se rozhodli ještě pro kousek teplého čaje:-)
Nebýt obsluhy, tak tam sedíme možná ještě teď:-) Bylo to maximálně příjemné odpoledne protažené do večera s milou společností, která si dokázala udělat pořádek, aby se dostala ke slovu, což se kromě mého Voltíka, zatím nikomu nepodařilo:-)
Cestou zpátky jsem ještě zjistila, že ten slavný mjůzik klub Ta-Bu je přímo v centru města, tak nějak jsem se rozloučila s naším vánočním stromečkem (PS Kroměřížská vánoční výzdoba v letošním roce udělala městu jen ostudu, jak byla chudá, ale stromeček, tak ten jsme měli nejkrásnějších ze všech stromečků, které jsem letos viděla a myslím si, že i jeden z nejkrásnějších, co v KM kdy stál). a jeli domů:-) Doma jsme si dali ještě jeden pořádny čaj (myslím tim, že jsme neměli vymáchané ponožky)), mrkli na zprávy a hurá na kutě, abych ráno vstala do práce, což se mimochodem s menším zpožděním povedlo, ale mini-zaspáním bych to nazvat mohla:-)
Krásný xichtík s krásným stromečkem:-)
PS: Peťulko děkuji za nádhérné odpoledne a těším se, že si to v létě zopákneme:-) I když asi v jiném duchu:-)

Silvestrovský Hostýnek 2012

5. ledna 2013 v 12:46 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
A na Silvestra, protože jsme toho chození neměli dost, jsme se vypravili na Hostýnek. Nejsem si jistá, zda to byl úplně nejlepší nápad, ale tak budiž:-)
Dojeli jsme do Bystřice, kde jsme si počkali na autobus na Hostýnek. Balunka samozřejmě musela mít náhubek, což se neobešlo tak úplně bez problémů. Jelikož ho prakticky vůbec nepoužíváme, tak prvotní problém nastal už při nasazování:-) Měla ho opačně:-D
Potom nastal problém s tím, jak počkat čtvrt hodiny na autobus, aniž by si ho milionkrát nesundala:-) Jakmile přijel autobus, tak si ho samozřejmě zrovna sundala, tak jsme ho na rychlo nasazovali, autobus už nás pomalu ani nechtěl vzít, protože byl fungl plný (btw a to jely dva za sebou!!!). Ale tak podařilo se, pan řidič nás vzal, vyjeli jsme nahoru (mimochodem, fakt ani ťuk sněhu).
Obešli jsme stánky,
samozřejmě jsme se podívali na jesličky (nejkrásnější a největší, co jsem letos viděla), okoukli v kostele nádherné stromečky, obešli křížovou cestu, opět zavřenou rozhlednu, kde jsem se potkala s, nečekaně akční, madam Lehkoživ a pomalinku jsme frčeli pěšky dolů.
Opravdu pomalinku, protože co nám les připravil za cestu, to by člověk nevěřil. Jedna velká uklouzaná ledárna, která se střídala s bahnem, které nešlo nikudy obejít.
Ale výhled, výhled byl nádherný. bylo krásně, sice foukalo, ale svítíilo sluníčko, které vytvářelo pod Hostýnkem (ale samozřejmě i na něm) nádherné scenérie. )
Cesta dolů:-)
Nohy nás teda po těch dvou výlet bolely fest, ale bylo to moooc prima:-)

Předsilvestrovský výšlap na Brdo

1. ledna 2013 v 21:28 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Tak to vám byla přátele zrada:-) On totiž, pokud já vím, bývá Silvestrovský výšlap na Brdo. Nikdy jsem na něm nebyla, protože přeci jen - Silvestr je pracovní den, a tak jsme byli v práci. Letos jsem si teda řekla, že půjdu. Ale ouha!!!

Mamka mi říkala, že se domluvila s tetou, a tak půjdeme už 30. 12. Tak jsem si říkala, že možná taky fajn, protože si vezmu Balču a ta se po svátcích, kdy sežrala na co narazila, pořádně proběhne.
A tak nás taťka hodil na Bunč.. už na Kostelanech mi něco nehrálo. Lidu jak na jarmarku, najednou všude turistů i aut.. No a tak mi naši oznámili tu novinu, že se jde už dneska.

Inu nedá se, už jsme tam byly, tak jsme vyrazily:-) Cesta byla fajn, zima žádná extrémná - resp. jsme byly dobře oblečené. Čaj na zádech, slivovice taky (sakra, když nad tím tak přemýšlím.. to bude křtin.. nám se vycrmbala do batohu, pak na silvestra Libča rozlil.. oj oj:-)). No a každopádně jsme natáhly docela fajné tempo:-)
Cesta byla taky relativně fajn, žádné boření do sněhu, občas to klouzlo, ale jinak se šlo fajn:-)
Lidí bylo taky relativně hodně, ale pořád žádné extrémní davy, akorát se někteří šííííííleně courali:-)
Cestou jsem potkala svoje dva miláčky, tak jsme si popřáli do nového roku, olóbali se a mohli jsme frčet dál:-)
Po hodině jsme byli na vrcholu:-) Tam foukalo, to vám povím. Fest. Dali jsme si sváču, podívali se po okolí (malinký opar byl, ale i tak to sluníčko vykreslilo krásný výhled:-)), mezi tím dorazil zbytek naší výpravy, který vycházel z Cetechovic, tak se dala druhá svačina, něco málo na zahřátí a pomalinku jsme odcházeli směr Cete:-)
a svačinová:-)
a ještě jedna
výhled dolů
Balči v tom větru božsky vlály uši:-)
zanechaly jsme tlapky:-)
a už jsme taky dole
a naši loudálci
Po cestě jsme potkali ještě nějaké ty známe, se kterými se opět muselo trošku zahřát:-)
Cesta zpátky byla teda ale fakt humus, to vám povím. Sníh, namrzlo, kotel lidí, koní, všichni se loudali, zdravili a stáli uprostřed cesty a zavazeli.Mě by šlahlo. Ale tak došly jsme, sice unavené, ale bylo to fajn.
Co mě teda naprosto vytočilo, tak poslední úsek cesty. Na konci jsme to vzali přes pole, a to už přeci jen o těch pár desítek metrů níž nebyl fajn nápad. Pole bylo rozpředlé, navíc tam bylo bobků a bobků:-) No každopádně domů jsme došli jako hovádka:-)
V Cete jsme zatopily, daly kafíko, odpočinuly a frčely domů:-)
Krásný den:-)

Focení v Květné zahradě

1. ledna 2013 v 19:37 | Dandelka |  Photos and pictures
Fotil nás můj nejmilejší Jaroslaf Šafer (http://jaroslavsafer.cz) Doporučuju:-)
Pusinová
Moje nejmilejší
tlač tlač tlááááč
Hop hop
Sourozenecká
Experiment
smájl
Z bláta
Naše malé
Tulinková
Prej, co s rukama? tak třeba do nosu:-)
Upíří
Bludišťová
Jééé, teto ty máš hezké náušnice, ukááááááááž
Další hopsavá
Honem, foť, stojím sám
Volá mi tatínek, kde jsem, že nečekaně přijela sestra:-) To bylo překvapení.-)
Stromečková
Toš ti nevím:-)

Mikulášek

1. ledna 2013 v 18:50 | Dandelka
Zase to mrně trošku povyrostlo, tak tady máte pár aktuálníc foteček, ať vidíte, jak ten můj synovec roste do krásy:-)

Bezkonkurenčně nejkrásnější vánoční fotka, resp. asi adventní
Mikuláškovi od Mikuláše aneb www.mixit.cz
Podzimáček
Babiččin pomocník
Mikuláš a jeho novej župan:-)
(pod)vodníček
Zábava na celý den
Tohoto čertíka se Mikulášek hodně bál, ale už jsou kamarádi
Druhá nejkrásnější vánoční
Zdobíme nebo už odzdobujeme?
Ovladač na maminku
Maminčin pomocník
Princezna

Jak jsem byla v Háji :-)

1. ledna 2013 v 18:40 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Domlouvalo se to asi na milionkrát, ale konečně se poštěstilo, dovolená dokonce prodloužena o jeden den, a tak jsem se mohla vydat na prádzniny k ségře, užit si toho jejich pišišvora nezbedného:-)
Bylo to moc fajn:-) Napekli jsme tunu perníčků, dokonce i nazdobili, jeli se podívat do totálně vyprodané Ikei v Ostravě, pocourali jsme vánoční Opavou (mimochodem, Kroměříž se mohl jít zahrab už před tím, ale v Opavě se mi chtělo doslova brečet, že tam nebydlím..) musím uznat, že tak NÁDHERNOU vánoční výzdobu jsem ve městě ještě neviděla a vážně ale vážně uvažuju, že kromě tradičního živého Betlému na Nové Dědině si přidám ještě výlet s čumendou na vánoční Opavu). To je vám ozdob, a girland a tam musí být snad milióny světýlek.
Ale ne žádné takové , že svítí náměstí a hotovo, ale všechny ty postrann uličky, každý lampa, mezi všema natáhnuté osvětlené girlandy.. no já byla jako Alenka v říši divů:-)
Pokoupila jsem ještě nějaké cafrnochy, Mikulášek kvůli tomu málem umrznul, pár dní jsme pohodovali a mohla jsem jet domů:-)
Cestou zpátky mě Eďa s Lukým hodili až na Svinov - no to jste měli vidět našeho Mikuláška. Všechno od jezdídích schodů až po ty vlaky bylo neskutečné. Já mám pocit, že ten malej cvrček snad ani nedýchal. Lidé mu mávali z vladků, ale ten byl v takovém tranzu jak já v Opavě. Stál, očiska vyvalená, pusu otevřenou, nedýchl a hleděl:-) Byste nevěřili, co udělá jeden výlet na nádraží s takovým malým pišišvoredm. Ten z toho snad ni nespal:-)
Nu, a toš tak to bylo moc fajn, díky za azyl a třeba někdy... zase:-)

Pohádkové Česko a hlavně jeho znělka a pohádky ve skřítštině Mikulášek miluje:-) Seděl by u toho klidně celý den:-)
(Číhejte ty náušky, ty mám od šváry - ten má vkus, co?:-) Záviďte tiše:-))
Můj malej pomocník:-)
Věčnej pokušitel: "Co bych tak té kočce ještě provedl?:-)"

Chození Mikuláše s jeho družinou v Lubné 2012

1. ledna 2013 v 18:27 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
Letos jsem se přidala k Lubenským hasičům, co se týče čertování v Lubné.

Mají to pořád ještě takové to tradiční - hodný anděl (mimochodem, Šára je naprosto nádherný anděl), hodný Mikuláš s knihou hříchů a kopa rozežraných čertů, co hodí děti po dědině (upřímně, dnešní mládež se nebojí.. tss.. to my bývali posraní až za ušima:-)).
Musím uznat, že při mínus deseti stupních ta čtyřhodinová procházka nebyla úplně procházka růžovým sadem. Když se pár "bezdětných" domů obcházelo a člověk ty prsty na nohách pořádně rozhýbal, tak to šlo, ale jak se šlo dům od domu, nebylo to nejveselejší:-)
Musím ale říct, že teda lubenští občané jsou lidé se srdcem na správném místě. Snad u každého druhého domečku samozřejmě baněčka, občerstvení, ale hlavně teplý ČAJ. To mě docela překvapilo, že opravdu to nebylo takové šup dovnitř, básničku, písničku, balíček šup ven, ale bylo to takové milé:-) A pro mě teda nečekané.
Je fakt, že se svým dítětem bych na konci dědiny bydlet nechtěla, protože to už čerti byli řádně "zahřátí" a čeho je moc, toho je příliš, ale jinak je to bylo fajn:-)
Tady můžete vidět celou tu tlupu - a že těch čertů bylo, co?:-)
toš není ten andílek nádherný?
čert a čertice aneb já a Martík

Betlém na Nové Dědině

1. ledna 2013 v 18:14 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Jak se už stalo krásnou vánoční tradicí, vydali jsme se na Novou Dědinu na Živý Betlém.
Místní dobrovolní hasiči jej secvičují každý rok. Zapojují se mladí starší, ale i ti nejmenší a každým rokem je tato událost krásnější a kouzelnější.
Letos se Betlém odehrával opět na hřišti, kde nás po příchodu čekali beránci, rozdělaný ohýnek, jestličky, teplý čajík a svařák:-)
Z reproduktorů pomalinku hrály koledy a lidé postupně přicházeli. Na uvítanou jsme dostali každý krásný, ručně vyrobený zvoneček, pletený (který nám krásně posloužil na stromeček místo špičky, kterou nemáme:-)).
My přijeli už o dobrou půl hodinu dřív, přeci jen mi malincí potřebujeme stát v první řadě a míst těstě přes jesličkama přeci jen není nazbyt:-)
Jedinou nepříjemností byl ten namrzající déšť:-) Přšelo celkem hodně a některým to i namrzalo:-) Marťa mi tvrdil, že mu dokonce zmrzla bunda:-)
Ale vážení, za ten zážitek to stojí. Takže příští rok, pořádnou bundu s kapucí, čepici a teplé bačkory a budu se těšit na jendé z nejvánočnějších akcích, které existují. Pro mě se Živý Betlém na Nové Dědině stal tradicí, to on mi navodí tu pravou vánoční atmosféru, to on zvěstuje, že už je to tady. Moc děkuju novodědinským hasičům, protože vím, že ujspořádat něco takového není žádná brnkačka, a když se tak všichni sejdete, abyste to zařídili, secvičili, i přes nepřízeň počasí nachystali a odehráli.. máte můj obdiv. Ještě jednou děkuji a za rok nashledanou:-)
PS. budu doufat, že se ještě někdy poštěstí a budou i jehňátka:-)

Můj nový Betlém (tentokrát na dveře)

1. ledna 2013 v 18:05 | Dandelka
Letos jsem se pustila do výroby nádherného Betlému. Čas ale neuprosně frčel vpřed, a tak aby se mi Ježíšek do Vánoc narodil musel pomoct i Marťa :-) (Děkuju:-)
Je to udělané prioritně pro děti (své, MŠ..), kdy se během celého prosince postupně seznamují s příběhem z Betléma.
Každý den jim přečtete kousek příběhu a oni připevní (nalepí, ...) ten díl Betlému, ktetého se příběh týkal. Začíná to pasáčkem Davidem, přes jeho putování za hvězdou, která něco zvěstuje až po narození Ježíška a příchod Tří králů.

Betlém je nádherný, příběh dojemný, myslím si, že není lepšího způsobu jak seznámit děti s betlémským příběhem
(Inspirováno knihou Papírový Betlém v adventní době z nakl. TOPP)

Příští rok ještě podlepím tvrdým papírem, to už jsem letos fakt nezvládla, abych mohla používat a těšít se z něj dál:-)
PS: Není celý (rozhodně tam má být víc oveček, víc andílků, ale bohužel, plocha dveří mě trošku limitovala:-))