Listopad 2012

Výlet do Prahy č. 1 a č. 2

25. listopadu 2012 v 21:19 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
č. 1
Tak jsme se s Marťou rozhodli, že se vydáme na výlet do Prahy. No teda, my se rozhodli už několikrát, ale 10.11.2012 jsme se tam konečně vydali - podotýkám společně:-)
Jednou jsme v Praze byli oba dva, chvili po našem seznámení, ale to jsme byli každý někde jinde:-)
Měl to být takový ten typický výlet vesničanů do velkoměsta. Z hlaváku přes Václavské náměstí kolem Prašné brány na Staroměstk náměstí s radnicí a orlojem přes Karlův most, kde jsme mrkli na jednu stranu na Petřín, na druou stranu na Národní divadlo a na třetí stranu podmost na Čertovku, vyfuněli jsme "po starých zámeckých schodech" k Pražskému hradu,
kde se nám zrovna poštěštilo vidět Střídání stráží (mimochodem - podle příprav to vypadalo spíš tak na průchod papeže), ale bylo to hezké - určitě se vyplatilo si té půl hodinky počkat a vidět to z první řady (nejlepší byli hudebníci v oknech).
No a potom samozřejmě k Chrámu sv. Víta. Z kopečka dolu ke Kyvadlu, odkud jsme měli nádherný výhled

a do Letenských sadů (aaaaaach, jsou na podzim prostě NÁDHERNÉ).
No a na konec jsme si nechali Marťovo přání navštívit Technické muzeum.
Kdo jste tam nebyli, a chystáte se tam - doporučuju na samostatný výlet. Abyste si to užili, nebuďte unavení chozením po Praze. Tři hodiny na to fakt nestačí. T
Nejprve jsme šli do té hlavní haly, kde vévodila téma Doprava. Najdete tam všechno od prvních náznaků kol, přes motorky, osobní auta, železnici až k letadlům. Pokud si budete chtít přečíst všechny popisky a ještě k tomu shlédnout všechna videa - budete možná tři hodiny tak na jednom patře:-)
Potom náš ještě čekal fotogravický ateliér, architekrutra, stavitelství a design, sál unikátních modelů, technika v domácnosti, astronomie (tak tam se mi z těch odlesků dělalo šoufl - vůbec mi tam nebylo dobře) no a tiskařství - tam se mi líbilo nejvíc - zrovna tam byl pán, který nám umožnil obtisknout si razítko lokomotivy na stroji z 19.století. Pro dnešní děti, scrapařky a další milovníky razítek - v 19. století byste měli svaly jak Pepek námořník.. Než se natisklo to jedno razítko (byť mega obrovské), tak jsme museli vynaložit nemalou sílu:-) Ale na druhou stranu, něco obdivuhodného - razítko maximálně propracované do nejmenších detailů, obrovské a hlavně ten stroj - po 200 letech funkční:-) Dneska ta razítka tolik nevydrží - co si budeme nalhávat. Klobouk dolů.
Každopádně určitě to stálo za to, kupodivu tam bylo strašně moc lidí. Hned vedle je potom muzem zemědělství a co jsem se dozvěděla tak snad i přírodovědné a tuším muzeum panenek nebo hraček celkově. Asi toho v té Praze mají nemálo. Ale z vlastní zkušenosti říkám - hodně času na to potřeba:-)
No a potom už nám zbývalo jen naplnit prázdné žaludky, mrknout na ten jejich minitrh. Na Václavském náměstí zrovna ukazovali umění "bubeníci" na nějakých zvláštních nástrojích, což nemálo nadchlo nejen Marťu, ale i spoustu turistů.
A pak už byl pomalinku čas se vrátit na nádraží a pomalinku ale jistě si ubírat směr sladký domov:-) Bylo to fajn:-) A některé obchůdky - no radost pohledět:-)
č, 2
Výlet do Prahy č. 2 se konal 14 dní na to, kdy jsme si tady daly spicha s mojí Peťulkou z výšky:-)
Peťulka mě čekala na nádraží (ještě že jsme přijeli tentokrát včas!!!) a vydaly se cestou necestou - tentokrát ne po památkách, ale jakože dámská jízda, tak po obchodech:-) Nechyběly pro nás toliko důležité krámky s výtvarnými potřebami, ale samozřejmě jsme prošly papíráky, hadříky (objevíly jsme krásnou kravatu se sobíky a jednomu z nich blikal a svítil nos:-)), no ale naše nejdelší zastávka byla samozřejmě v Ikei. Nemusím podotýkat, že nějaké cestování metrem nám vůbec nevadilo, protože jakkoli dlouhá cesta nebyla dost dlouhá, abysme si neměly o čem vykládat:-)
Ikea už byla úplně nechutně plná lidí (pche, prej krize:-D), ale i tak jsme si povybíraly každá asi tak deset kuchyní, dvacet sedaček a asi asi milion doplňku do našich baráků, které ještě nestojí:-)). Když už nic koupily jsme si asi tři miliony svíček, při jejichž pálení můžeme myslet jedna na druhou, nebo přemýšlet na našim vysněným domem:-D
Šest hodin uběhlo jako voda, co voda - možná hotová záplava.. Ani vám nevím, jestli jsme si stihly říct všechno.Ale určitě ne. Když s ní, to tak rychle vždycky uteče:-(( a byl čas se rozloučit a já se mohla vydat na cestu vstříc našim moravským končinám.
Ale jelikož se mi s tím jejich "viď" nechtělo tak rychle loučit, udělala jsem si ještě malinkou zastávku v Kolíně, za mým Mácháčovým Marťou:-) Moooc si cením toho, že za mnou na tu čokoládku přišel, přestože měl kašílek:-) Bohužel toto byla maximálně minimální zastávka, protože poslední spoj do KM mi jel jen něco málo za hodinku. Takže jsme stihli obětí na uvítanou, šálek výborné pudinkové čokolády a už jsme se zase loučili. Naštěstí ne na dlouho (doufám, že ten interval bude kratší než těch nynějších 7 let:-D) Byla to krátká hodinka, ale krásná:-) Až na to, že to ten můj šašek počmáranej ke konci úplně pokazil.. :-) Marti slibuju ti, tady tak veřejně, že až za mnou v létě přijedeš na té své nové motorce, tak tě ke slovu pustím :-*
Peťulko moje nejbáječnější, Martíku můj nejmilejší - mám vás rada :-* Děkuju moc za nádherný den s váma :-*

Sovičky - taška a obal na diář

25. listopadu 2012 v 20:41 | Dandelka |  Tvoření
Jsem jednou vyjádřila přání - mít soví tašku:-)
Stačilo ji jen tak nenápadně ukázat ji mojí nejšikovnější Julince, která zvládne ušít prostě úplně všechno:-)

A tak jsem se na své narozeniny radovala nejen ze soví tašky, ale dostala jsem k ní i soví obal na diíř (knihu). Mám jich od Julinky několik a všechny jsou neustále v oběhu:-) Zbožňuju ji :-*

Kdybyste potřebovali něco ušít, nebo zkrátit kaťata, něco poupravit, pozašít, tak julie1989@seznam.cz Nejvíc moc doporučuji:-) Je to má osobní švadlenka a neměnila bych ani za nic na světě:-) Umí všecko všecičko:-)