Říjen 2011

Lampionový průvod

31. října 2011 v 9:25 | Dandelka
Dozvěděla jsem se, že na Machové vyřezávají dýně jako o život, a ve čtvrtek je všechny rozsvítí a ještě děti půjdou lampionový průvod. Tak to mě ovšem nadchlo, ač lampion nemám:) Evča mi říkala, že tam bude, ať ji brnknu jak dojedu.
Nakonec jsem teda překecala mamku s taťkou a vyrazili jsme. Telefon jsem měla, ale číslo zústalo v diáři:(
Dojeli jsme na Machovou.. u hlavní cesty svítilo pár světýlek a stálo tam pár dětí s lampiony. Byla jsem zklamaná. Zaparkovali jsme, že to tedy zkusíme projít. Hned v první uličce (podotýkám tma jako blázen - celá vesnice měla vyplé osvětlení, aby vyniklo světlo dýní) jsem po hlásku poznala a potkala Evču s jejím Peťou. Tak takovou náhodou jsem dlouho nezažila:) Dokonce mi byl zapůjčen i lampionek, a tak jsme měli i milé průvodce. Vešli jsme do první postranní uličky a tam to začalo. Jedna dýně vedle druhé a jedna krásnější než ta vedle ní. Opravdu se jim to povedo. Bylo nám řečeno, že jich jsou dvě stovky, ale těžko se tomu chtělo věřit, protože jich bylo opravdu mega moc. U kostelíka jsme potkali ještě nějaká strašidla. Naše Balča byla úplně nešťastná z jedné čarodějnice. Ostatní strašidla jí vůbec nevadila:)
Bylo to opravdu moc krásné:) Evi mi dokonce svůj lampionek nechala, takže se můžu těšit, že příští rok ho zapálím a půjdu taky:)
Zahráli jsme si cestou ještě na slovenského večerníčka:) Já vždy posvítila lampionkem ke zhaslé dýni a Peťa ji rozsvítil:)
Bylo to kouzelné:) Opravdu:) Už aby bylo za rok, a mohli jsme jít znovu:) A já ještě jednou děkuji našim milým hodným průvodcům za hezký večer:)



Valtice

19. října 2011 v 13:03 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Do Valtic jsme dojeli celkem pozdě, protože jsme se cestou z Lednice stavili ještě u Chrámu tří grácií, kde stál i nejtýranější strom na světě a na kolonádě, ta byla nádherná:)
Chrám tři grácií a čtyři gracie před
Kolonáda
Týraný stromeček
Takže do Valtic jsme dojeli ale bohužel už se šla poslední prohlídka, takže jsme ji nestihli, nemohli jsme si koupit ani suvenýrek..:( Tak jsme se vám tam akorát vyfotili a jeli pomalinku směrem domů. Cestou jsme se zastavili ještě na výbornou italskou pizzu a v zavřeném vinném sklípku a hurá domů:)

Peťa, Věrka, Martík, já
Byl to krásný výlet:) Děkuji všm zúčastněným a někdy příště na ten zbytek:)

moje fotky TADY (malinka, malinka)
Kozlíkovy fotky TADY (malinka, malinka)

Janův hrad

18. října 2011 v 8:57 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Po prohlídce lednického zámku jsme měli naplánovaný minaret. Nakonec jsme ale uznali, že je daleko, všichni ho známe a byli jsme tam, tak jsme změnili trošku plán a vydali se na Janův hrad, který podle obrázků vypadal naprosto kouzelně. A tak jsme našli první ukazatel, zavrhli jsme plavbu lodí i jízdu kočárem a vydali se pěšky cestou necestou. Měla jsem jasno, šlo se prostě po zelené, ale pánové stále váhali, že není možné, aby to bylo tak daleko a kterak jdeme určitě špatně. Ale světe div se, asi po půl hodince jsme k cíli vážně došli:)
Obešli jsme půlku hradu až jsme našli malou krásnou lávku přes řeku, která tam byla vystavěna speciálně pro film Carský kurýr, který se tady natáčel. Potom, co jsme ji přešli, jako kdybychom se objevili v pohádce. Všude pobíhali koníci na volno, v trávě se povalovali dvě hříbátka. Jen co jsme jednoho pohladili, už k nám cválali další a další. tak jsme všechny pohladili, a chtěli jít na sváču, ale to vám nešlo:) Oni za náma šli jak pejsi. Tak jsme je tak pozorovali a najednou se všichni otočili a utíkali pryč (asi na oběd). Nechali tam jen ty spící hříbátka. Jakmile se však probudila nastal málem konec světa. Ti lítali, plakali, řehtali... byli úplně nešťastní, že ostatní koně nemůžou najít. Nakonec se jeden dospělák uráčil a přišel pro ně:)
Po půl hodince jsme se dočkali. Jen co jsme se trošku na sluníčku vyhřáli, už jsme šli na prohlídku.
Janův hrad vypadá jak po nájezdu. Je to kus zbořeniny. Jak jsme se ale z vyprávění naší průvodkyně dozvěděli, hrad samotný tak byl vystavěný. má čtvercový tvar, v každém rohu věžička. Jsou v nich vždy nějaké pokoje. V předních byl /tuším/ dámský pokoj a ve druhém byl pokoj, ve kterém se teď konají svatební obřady. Musí to být ale malé svatbičky, moc hostů se tam určitě nevejde. Dál z jídelny vede prohlídka po ochoze, prostě se neprochází tato prohlídka jen sály, ale spíš po venku. Je to zajímavé. Nádvoří je tam malinké, a ve dvou rozích byly domečky pro zvířata. V jedné věži byla konírna a ve druhé spávali psi:) Moc jich asi neměli. Řekla bych, že koňů muselo být méně než dneska. Sice jsme tu konírnu neviděli, ale neumím si představit, že by byla nějaká extrémně velká.
Hrozně mě ale mrzí, že jsme se nemohli jít podívat na vyhlídkovou věž. Jak nám slečna průvodkyně řekla, tak je přístupná, ale nás tam nepustila..:( Z ní mohl být krásný výhled.
Ale i tak to stálo za to. Je to takový malý hrad, takového úplně něco jiného než všechny ostatní hrady. Okolní park nebo to okolí hradu je opravdu nádherné, kouzelné, romantické, klidné, krásné. Nadšení největší:) Opravdu:)







moje fotky TADY (malinka, malinka)
Kozlíkovy fotky TADY (malinka, malinka)

Lednice

18. října 2011 v 8:57 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Měl to být poslední "hezký" víkend. Proč je hezký v uvozovkách? No samozřejmě, že byl hezký, svítilo sluníčko, ale byla zima jak v Rusku. No taková až možná ani ne, ale hlavně ráno to teda na čepici a teplé boty bylo:)
A tak jsme ráno nakoupili teplé rohlíky, vyzvedli naše spolucestovatele Peťu s Verčou a mohli jsme vyrazit vstříc krásnému dni:) A že krásný byl, o tom nepochybujte:)
Po necelých 2 hodinkách Marťovýho nezastavitelného žvanění jsme byli na místě:) Lednice, toť náš největší cíl:) Jéminkotky to bylo špatné značení.. Jsem napřed obešli fungl celý areál, než jsme našli ten správný vchod do zámku, ale povedlo se:)

Koupili jsme si vstupenky na 1.okruh, kterým byli knížecí apartmány. Začátek byly ty pokoje takové.. řekněme zvláštní. Ano bylo to zajímavé, hned po vstupu do velké haly jsme měli na očích nádherné velké dřevěné schodiště, který neslo celou svou váhu na tom, jak bylo připevněno ke stěně - nemělo žádný podpůrný systém, no a taky jsme kukli na největší lustr v České republice - byl na tři "vrstvy" a měl 16 metrů - dokonce i elektrifikace byla provedena dříve než v Kroměříži:)
Potom jsme prošli do "loveckého sálu", což tedy na druhou stranu nemělo na kroměřížský lovecký sál. Dva ptáci a jednorožeč. Následně jsme nahlédli do koupelny, kde byla vana na 1 000 litrů vody a hlavně - splachovací záchod, se splachovadlem, které vypadalo jako obrázek.. (Víte jak to chodí..spláchneš, pak se to točí..:-D No to je zase jiný zážitek:-D). Potom jsme prošli několikareky pokoji, které bych nijak blíže nerozváděla (snad jen v jednom byla přesná kopie psacího stolku císařovny Alžběty). No ale pak.. no pak.. pak přišlo to, kvůli čemu jsme celý tento výlet vlastně podnikli:) To naprosto dokonalé úžasné perfektní a nádherné točité schodiště vyřezané z jednoho jediného stromu bez použití jediného hřebíčku, a tak to vám byla nádhera. Je umístěno v knihovně, či co to bylo (bylo tam plusminus 2000 knížek, ale jedna jediná nebyla česky - toš chápete to?:) kousek od perfektního krbu, který byl strašně zajímavý tím, že těsně nad krbem bylo umístěno okno, takže to vypadalo tak, že je to vlastně jen atrapa, přitom to byl fakt krb, akorát měl dva komíny vedené na boky kolem toho okna:) No prostě zajímavé:) Ale to schodiště.. ach to bysem chtěla doma:)
Potom jsme prošli nádhernými velkými barevnými pokoji (tyrkysový a červený - kupodivu ten červený nebyl dámský, ale pánský) a z toho červeného vedl vchod do skleníku, kde je nejstarší strom 400 roků starý ( a je tam děsný vedro, vlhko, ale krásně zeleno a plno a plno štěstí:)). No a nakonec jsme došli do nějakého tanečního, hudbního či plesového sálu, kde nám na kytárku zabrnkal nějaký šikovný pán (opravdu krásné zpestření). Ale bylo mi ho tůze líto, protože to byl ten nejchladnější sál z všech). Ale poslouchalo se to pěkně:)



Ale to schodiště.. ach to bylo.. já vím, že ho znáte, ale i přesto sem musím dát obrázek:)
moje fotky TADY (malinka, malinka)
Kozlíkovy fotky TADY (malinka, malinka)