Září 2011

Výlet do Jihlavy a Telče

26. září 2011 v 12:45 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Abychom té otevírací doby zámků pořádně využili, jedním z posledních letošních výletů se pro nás stala Jihlava a Telč.
Ráno jsme se uvelebili v autobusku s tím, že ještě něco málo dospíme, ale těšení bylo obrovské, takže jsme očka nezamhouřili. Asi po dvou hodinách jízdy jsme dorazili do Jihlavy. Tady na nás čekala prohlídka podzemních katakomb.
Jihlavské katakomby jsou druhé nejdelší v České republice, měří 25 kilometrů. Byly budovány ve třech hloubkách a využivaly se jako sklepy i jako úkryty či únikové cesty a samozřejmě i na vodu a kanalizaci. Sice nás tam bylo hodně, tak to bylo krajně nepohodlné, ale i tak to bylo velmi zajímavé. Dokonce jsme došly až do "svítící chodby", která byla osvětlena i když se úplně zhaslo. A největší psina byla, když z nás slečna průvodkyně udělala duchy:-) Uáááá:) Stouply jsme si ke zdi za úplně tmy, ona na nás blikla a náš obtisk zústal na stěně. Bylo to žůžové:)

Hned po prohlídce katakomb jsme sešly o pár metrů níž a vystoupali jsme si na Jakubovu rozhlednu. Bylo tam o trošku míň schodů než na zámku, ale byly mnohem vyšší, ale i tak se tam šlo jedna báseň. Nebylo to tak hrozné. Vypadalo to hůř. Nahoře byla taková malilinká úzká prohlídková věž, na kterou jsme se tak tak všichni vtěstnali:) Mar'tulka byl úplně vycvakanej, ale zvládl to skvěle. Pro mě nejhorším zážitkem bylo, když jsme tam stáli (já těsně před zvonem) a začala odbíjet 11.hodina. Toš to byl poděl. Myslela jsem, že přijdu o uši. To bylo fakt šílené. Potom jsme si dali mini obí a hurá do té slavné Telče:)

Telč je NÁDHERNÁ. Opravdu NÁDHERNÁ. Jak vymalovaná. My měli ještě to obrovské štěstíčko, že tam byly zrovna farmářské trhy. Moje první v životě a byly naprosto super:) Spoustu krásných a voňavých věcí:) Martík se naučil zacházet s mušketou, stal se z něj na chvilinku mušketýr, koupili jsme si různá koření, od kterých nám teď krásně voní batoh, ochutnali jsme spoustu různých a výborných medů:) Koupili jsme si naprosto supráckýho oslíka "Krásný den zoubky ven" a já jsem si koupila koníka na pružině, který se moc líbil našemu Mikulkovi, který přijel v neděli na návštěvu:) Ale žůžo labůžo ty dřevené hračky:)
No a jelikož jsme měli ještě spoustu času, tak jsme šli s Marťulkou na zámek, podívat se na obytnou část zámku. Sotva jsme tam doběhli, už se vycházelo na trasu, takže nám to naprosto krásně vyšlo. Dostali jsme strašně fajn průvodknyni, která nám povykládala hroznou spoustu zajímavostí. Bylo to fakt fajn:)
Jen co jsme skončili obytnou část zámku, chvilku na to jsme vyráželi už na reprezentační sály. Bohužel jsme se asi trošku hodně táhly a kvůli farmářským trhům měli na zámku frmol, tak nás potom slečna průvodkyně honila, ale bylo to strašně fajn, vůbec nás neodbyla, všechno nám pěkně povykladála:) Bylo to bezva a moc hezké. Ale hlavně tedy, dámy a pánové, to náměstí. To bylo naprosto luxusní. Opravdu jak z pohádky. Ani se nedivím, že se na zámku točilo tolik pohádek a filmů. Moc krásné to tam mají a já děkuju všem účastníkům zájezdu:)

Srandičky před výšlapem na rozhlednu:)
Výhled na Jihlavu z Jakubovy rozhledny
Martík na rozhledně

Náš hodný a milý pan řidič, co s námi chvilkami jel, jako kdyby nás ukradl:)
Skoro jako namalovaná:) Telč
Mušketýři a můj mušketýr:)
Nádvoří zámku v Telči
Zámek Telč
Arkády v Telči
Já na arkádě - za mnou park:)
Všechny fotky TADY (malinka, malinka)

Luhačovice

23. září 2011 v 11:16 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
Tak letos mi byl přislíbený víkend s rodiči, ale shodou různých událostí, nám žádný společný víkend nezbyl, a tak jsem si vydupala a vybrečela (a to doslova) alespoň výlet do Luhačovic:) A tak jsme se jedno krásné odpoledne vydali vzhůrů dolů. Nebyly bychom to my, abychom nevyjeli v den, kde byla Barumka, tudíž jsme museli jet tou delší, za to horší cestou.
Cesta to byla úmorná, ale podařilo se. Hned po přistání jsme "uhasili" žízeň prvním pramenem, kterým byla Aloiska (no chu'tovka jak chceš:-D). Sešli jsme dolů do městečka, které bylo opravdu malebné, prostě lázeňské:)
Dali jsme si naprosto senzační (já perníkový) lázeňské oplatky. Stálo to za to si tu frontu vystát.
Prošli jsme kolem společenského domu, napili se snad ze všech pramenů a potom mi bylo řečeno, že určitě MUSÍME k přehradě, protože je to jen KOUSEK. Kousek kouskem nebyl, ale po 3/4 hodině jsme tam opravdu dorazili. Jelikož byla přehrada zrovna vypuštěná, tak jsme se otočili na patě a šli jsme opět zpátky:-D
Koupili jsme si obyčejné a česnekové oplatky.. Trošku jsme nad tím kroutili hlavami, protože já do té doby znala opravdu pouze ty sladké příchutě, ale musím vám říct, bylo to senzační:) Faaakt moc:) Doporučing velikej:)

Centrum Luhačovic

Mamínek a tatínka u fontány
S mamkou u Aloisky
Zmrzlina z Opočna - tam jsem byla týden před tím:)
taťka s mamkou
cesta k přehradě s mamkou


Luhačovice jsou opravdu krásné městečko, doufám, že se tam zase brzo podívám:) Doporučení? Rozhodně ano - klidně i s kolem nebo na brusle - alespoň k té přehradě:)

Všechny fotky TADY (malinka, malinka)

Mikulinka a "medvídek"

22. září 2011 v 20:02 | Dandelka
Děcka, já chci taky strejdu Radka, který pořizuje takové medvědy.. Medvěd mě nadchl a Mikulina jakbysmet:) Naproto výýstavní fotky:)


Mikulášek

20. září 2011 v 10:43 | Dandelka
23.8.2011.. to byl ten náš šťastný den, kdy ze mě a bratra naše ségra udělala tetičku a strejdu, z maminka babičku a z tatínky dědečka:) Narodil se jí takový malilinký uzlíček 3,5 kg a 50 cenťáků:) Všechno takové úplně pidi-midi, ale všechno se to hejbalo a fungovalo to na 100% Neskutečnej zázrak přírody:)
Jmenuje se Mikulášek, imrvére chrní jak baryn a je naprosto nádherný:) A já bysem si takovej uzlíček taky přála:)

No jo, všichni jsme z něj nadšení:) 2.den
Hrdá bába, hrdej dědouš:)
pyšná maminka
Šťastný tatínek
Koupáčo:)
Myslitel
No není kouzelnej?:)
Bude to smíšek:)
Drsná protahovačka.. Tááákhle jsem veliký:-D
Jo a má nejmilejší hračku - fijalovýho slona:-D Ten má vkus:) Jde vidět, že je to i má krev:-D

Prázdniny s Vendulkou a Lukáškem

20. září 2011 v 9:30 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
To jsem měla "na starosti" naše malé špuntíky Vendulku s Lukáškem.
V plánu jsme toho měli spoustu. Samozřejmě jsme chodili krmit kačenky do Podzámky, byli jsme se podívat z věže Kroměřížského zámku, v muzeu byla zrovna výstava z večerníčků Krysáků, která nám nesměla utéct a taky jsme se vypravili na dva výlety.
Na jeden (do zoo) jsme přibrali jen Martíka a na druhý (na výšlap na Brdo) i moji kamarádku Pavlínku s její dcerou Kájkou a další pološkolkou:-D Takže sumasumárum včetně psa se nás na Brdo vydalo 9. Skoro jako příměstský tábor:)
Opičáčci:)

ZOO LEŠNÁ
Do zoo jsme se vydali v den, kdy nám počasí zrovna fakt nepřálo. Bylo škaredě, byla zima a dokonce nám i pršelo. Ale ani to nám radost z výletu nezkazilo. Já jsem se nejvíce těšila samozřejmě na lachtany a tučňáky. I slony mám moc ráda, žirafy byly báječné a hroši krásně leniví:) Jo a takové ty malilinké opičky.. Tak ty byly naprosto super. Zrovna baštili, takže lítali s tím jídélkém nahoru dolů, strkali se a jinak dělali neplechu. Byly fakt srandovní. Hned bych si to domů vzala:-D
Vendulku s Lukáškem sice zvířátka taky nadchla, ale mnohem víc se těšily samozřejmě na vláček. Ještěže tak, protože jakmile jsme do toho vláčku sedli, tak se nám rozpršelo. Než jsme ten kousek objeli, tak pršet přestalo. Taková krásná letní přeháňka. Takže jsme ani nezmokli a naprosto vyčerpaní a spokojení jsme mohli jet domů. Sotva jsme sedli takl už to vzadu všechno poklidně spinkalo:)

BRDO
Tak na tento výlet jestli něco perfektně vyšlo, tak opravdu počasí. Sice bylo popršeno, takže nějaké to bahno jsme tam potkali (a ne málo, ale lesem se to dalo), ale jinak nám svítilo sluníčko o sto šest, bylo příjemně teplo, měli jsme spoustu dobrot a hlavně dobrou náladu, tak to šlo jedna radost:) Sice malým nožičkám to šlo pomaleji s odpočinkem, ale veloši, aby se nenudili, tak šli sbírat hřiby:) A že jich našly:-O A kdo myslíte, že celou hřibovou výpravu vedl? Přece Marťa Svačinka:-D A to bylo vždy na dlouho.. Tak on si vezme batoh se sváčou a zmizne kdesi do lesů a nás nechá hladovět. Drzost:-D
Asi po dvou a půl hodinách jsme dorazili na místo. Tak jsme se trošku posilnili, samozřejmě jsme si všichni vyšlápli nahoru podívat se, jaký kus cesty jsme ušli a šli dolů, kde jsme se zvěčnili i s druhým "příměstkým táborem" v podobě našeho Filípka ze školky s maminkou a sestrou, kteří se sem vydali s dvojčaty, které já znám od narození, protože to byly sousedky "mých" dvojčátek:) Milé a především nečekané setkání.
Cesta zpátky byla malinko kratší, ale také mnohem pomalejší, protože drobotina už to táhla z posledních sil. Ale všechny děti, samozřejmě hlavně ty nejmenší, mne velmi mile překvapily, jak byly šikovné, jak to zvládly a nevzdaly to. jsem na ty pišišvory naše pyšná:)

vycházíme
Hříbečci odpočívají:)
jsme tady:)
aji Málinka tu je
Je nám hej..:)
Tolik turistů jsme potkali nahoře:) A všechny známe:)
Krásné prázdninky s něma:)

Vojenské hudby v Kroměříži

20. září 2011 v 8:18 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
Do Kroměříže se nám vrátily velmi oblíbené vojenské hudby. Sice bez závěrečného ohňostroje, ale i toho se možná nakonec, někdy v příštích ročnících, dočkáme:)
Na naše Velké náměstí jsme se vypravili v neděli odpoledne, kdy byl v plánu hlavní program.
Ještěže měl Marťa ten spásný nápad jít dřív, takže jsme ukořistili, v té chvíli pro nás relativně dobrá místa. Sluníčko pařilo tedy o stošest, jako by se léto vůbec nechýlilo ke konci. Bylo to fajn.
Byla znát jasně ta mezera, kdy se vojenské hudby nekonaly, a tak hned na začátku nastaly zmatky. Především tím, že vojáci nastoupili o půl hodiny spíš, a aby bylo všechno podle plánu (jako kdyby se nemohlo už začít dřív?:-/) nechali je na náměstí tu půl hodinu stát a vařit se. Nejvíce mi bylo líto milých Turků, jelikož jejich uniformy byly připraveny na tuhou zimu. Obávám se, že k nám přijeli naposledy.
Nejdříve nám samozřejmě byly všechny "sbory" nebo jak se jim říká, představeny, zahrály nám nějakou ukázku, také hymny a pak už se představovali jednotlivě.
Co mne osobně velmi, ale VELMI překvapilo, že veškerý program se odehrával čelem k hrstce lidí z města a zadkem k lidu.Ne, že by ti vojáci neměli hezké zadky, ale kupříkladu pokud byly mažoretky vepředu, tak jsem z jejich vystoupení neměla ani zbla, což mě celkem mrzelo. Nehledě na to, že i vešekerý "hlavní" nebo nějaký centrální program toho daného orchestru se odehrával vždy v popředí. Takže nejen, že jsme se tři hodiny pařili na sluníčku, přímo čelem k němu, tak jsme také viděli jen zadky a ten konec. Líbil se mi program jednoho orchestru, který měl program udělaný tak fešně, že se točil po celém náměstí, čili i my, obyčejní lidé, jsme měli možnost si vojáky prohlédnout z blízka.
Jinak se mi vojenské hudby samozřejmě líbily, bylo to opravdu navrácení "tradice", program byl bohatý, hezký a dokonce i zábavný:)
Turci
Turci podruhé
Hrajeme a zpíváme:)
Hups, toto v plánu nebylo:)
Tak třeba zase za rok?!:)

Adršpach a spol.

14. září 2011 v 12:42 | Dandelka |  Cestování s Málinkou


Letos jsme si udělali s Marťulkou vypravili do Adšpašských skal:) Na dva dny jsme měli naplánovaných návštěv a návštěv, že jsme měli stoprocentní jistotu, že to všechno nestihneme:)

Náchod
Vyjeli jsme v pátek směr Náchod. Cestou jsme se stavili na prohlídku Moravské Třebové, abychom si malinko protáhli ztuhlé údy:) Taky jsme se zastavilli v Lubné kdesi daleko. Cestou nás chytla úplně neskutečná průtrž mraček.. takovou hrůzu jsme v autě dlouho nezažili:) To bylo vzrůšo dobrodrůžo:) A tak jsme pokračovali dál. Do Náchodu jsme přijeli až na sám večer. Celkem nás překvapilo, jak to město žilo. Celým městem se rozléhala taneční hudba. Kupodivu jsme i zjistili, o co šlo:) Zaparkovali jsme prakticky nad nějakým aerobním maratonem:) To bylo hučení, natřášání a ječení.
Po milionu schodů jsme vystoupali až k náchodskému zámečku na vršku kulatém. Mociii hezůůů:) Koupili jsme si lístečky, ale jelikož byl o noční prohlídky relativně velký zájem, tak jsme měli ještě spoustu času. Proto jsme se šli podívat na medvídky, našli jsme si druhou cestu, kterou jsme se potom chystali zpátky k autu a najednou tady byl čas naší prohlídky.
Hned na nádvoří jsme byli přivítání z vysokého okna duchem místního pána. A potom už jsme šli do samotných sálů. Zámek to byl zajímý především díky scénkám, které se odehrávaly v dobových kostýmech v některých místnostech, čímž nám vyprávěli historii zámku. Zámek nás okouzlil především svými tapisériemi. Jelikož majitelé zámku měli dříve velkou zálibu v jejich sbírání. Avšak už se jich dochovala pouze nepatrný zlomek, ale byly krásné. Jinak byl zámek relativně prázdný, ale noční atmosféra tomu dodala relativní šmrnc:) Potom jsme si zazpívali právě písničku Náchodský zámeček vršku kulatého a v posledním sále nás potom čekal takový malý koncert, kde nám několik skladeb zahráli, tuším že to byli, žáci základní umělecké školy nebo něčeho takového:) Hned po prohlídce jsme se vydali tou lepší cestičkou zpátky k autu, popojeli k Adršpaským skalám a šli spát:) Dobrou noc:)

nádvoří v Náchodě

Adršpaské skály
Ráno jsme vyskočili "z postýlek" posnídali, vyčistili zoubky a hurá do skal. Zaparkovali jsme autíčko, koupili známečky, pohledy, vstupenky a už jsme se vydali přímo do Adršpachu. Hned na začátku nás okouzlil nádherný, průzračný, modrý, studený lom:) Byla to nádhera. A můžu taky řííct, že, alespoň pro mě, také to nejkrásnější z celých skal.
Obešli jsme si celý lom, abychom ho viděli ze všech stran a potom už jsme se vydali po vyznačené stezce kolem všech skal (musím říct, že ta jejich mapečka, kterou jsme obrželi u vstupu, nebyla zrovna přehledná a přesná). Viděli jsme i slavnou Homoli cukru. Ta byla nejbezva. Také jsme ji podložili kouskem klacíku, aby nám nespadla a vydržela tam i pro další generace. I spousta dalších skal byla velmi zajimavá. Fajná byla i Myší díra, ale musím povědět, že si tedy neumím představit, jak by tudy prošla osoba plnoštíhlá:-D Vyfotili jsme se spolem i u Milenců, podívali se na Malý i Velký vodopád a také jsme si prohlédli nádherné panorama. Opravdu to stálo za to. Akorát jediné - jak jsme byli zvyklí na ta vedra, tak kraťasy nebyly tak úplně to pravé ořechové. Ale zvládli jsme to, protože občas to bylo opravdu nahoru dolů nahoru dolů a nahoru a nahoru a nahoru:-D Doporučing:)
Marťa a malý vodopád

Zámek Opočno
Ráno jsme se vypravili na zámek Opočno. Povedlo se nám jít hned na první prohlídku. Vzali jsme si ten delší okruh (možná pro holky zbytečné:-D bylo to prodoužené o zbrojnici takže milion sálů plných zbraní, brnění, děl, pušek a jiných ohavností, ale Martík si to užil, tak přejme mu to:-D). Jinak byl ten zámek opravdu pěkný. Měli jsme i docela fajného průvodce, tak to stálo za to. Ale ty sály.. to bylo:) Měli všechny sály krásně otevřené, většinou průchozí, sladěné do různých barev, nádherná jídelna, spousta porcelánů, strašně moc, ale fakt strašně moc obrazů:)
Jo a na náměstí jsme si prohlédli super kašnu se STRAŠNĚ studenou vodou, ale super byla hlavně v tom, že ona stříkala tu vodu různě. Jednou tekla takto, pak takhle a pak úplně jinak:) Bylo to moc hezké a zajimavé.

Kočár z nesmrtelné tety
Náměstí v Opočně se super kašnou:)
Svítilo nám sluníčko do očí

Litomyšl
Děti moje, tak to vám byla nádhera. To bylo místo, kam jsme se s Marťou chtěli hrozně moc podívat, a tak se nám to konečně splnilo. My jsme na zámku měli letos ještě i letáčky, že je v Litomyšli výstava panenek a jiných hraček, a my jsme ji stihli, takže mě k tomu přibylo ještě tady ta krásná výstava, která byla takovou perličkou na dortu a takovým zlatým hřebem výletu:)
Zámek je opravdu krásný, jejich malé divadélko je naprosto světové. Je takové malé, roztomilé, ale na tu dobu si myslím opravdu hezké.
Měli jsme i milou průvodkyni, hezky jim to tam navazuje - jednotlivé prohlídky, akorát svačinku doporučuji vzít sebou:)) A v Litomyšli jsou tedy ty schody krásně široké, protože v Litomyšli pánové milovali koně, takže koníci vozili své pány až pěkně nahoru, řekla bych ke stolu. A taky jednu místnost vyhradili pouze obrazům koňů, těch jejich největších miláčků.
Potom jsme šli na tu výstavu panenek, to vám byla nádhera. Tolik panenek na jednom místě, medvídků, vláčků a jiných krás, to jste na jednom místě neviděli. Bylo to opravdu krásné.
Náš nádherný krásný výlet jsme zakončili vynikající pizzou v Kojetíně. Mńam. No nemělo to jedinou chybu:)

Arkády v Litomyšli

a jen tak pro doplnění:
Labská přehrada

Špindlerův Mlýn

A ještě jsme byli hodit očko v Kuksu na Hospital:)
Hospital v Kuksu: a Marťa)
Marťa se "svou" značkou
Všechno fotky TADY (malinka, malinka)