Únor 2009

Slejdy:)

22. února 2009 v 15:12 | Dandelka |  Chcem jen pařit, krávo
Foto by Honzík:)

Dan s Reny, Míša a já:) Fotka je krásná ale nikdo se tam sám sobě nelíbí:)
Pocit absolutního štěstí.. nevázanost.. pohoda.. nádhera.. let...:) Všichni jste blázni jenom já jsem letadlo..ale tomu pocitu se nic nevyrovná.. už vím co mi chybělo.. přesně toto.. Tanec
Miška v zápalu..mě se ta fotka hrozně líbíííí:)
Usměvavej a fešnej DJ:) "ty woe. tak to, že budou moje fotky na nějakým blogísku.. :-D :-D tak to už je vážně moc ! :-D.. to už musím bejt vážně slavnej ! :-D"
já se sice nekoukala kdo hrál, když se mi to líbilo, ale toš tak:) Rozesmálo mě to:)

tak tahle nemá chybu:) je to famozní:) Nejkrásnější:)
ano hahaha a chichichi na Honzika:)


Citátky 9

17. února 2009 v 21:02 | Dandelka |  Citations
Citátky.. žiju tím.. krásné.. milé..vtipné..pravdivé.. užasné..

Kdyby blbost nadnášela, tak by tu lítal

Dokonalost? Co to vlastně je? nikde to nepíšou, ale jedno vím jistě.. nebyla jsem, nejsem, nechci a nikdy dokonalá nebudu.. To už bych totiž nebyla já

Noc je delší než den pro ty, kdo sní. Den je delší než noc pro ty, co své sny uskutečňují. Dobrou noc a sladké sny.

Láska je jediná pohádka, která slovy "byl jednou jeden" nezačíná, ale končí.

Hodné holky se dostanou do nebe. Ty zlobivé všude.

Škoda, že o své životní cestě rozhodujeme ve věku, kdy je pro nás nejdůležitější cestička v účesu..

opravdovy hrdina - dokaze zit sam se sebou.. byt na sebe pysny, kdyz ostatni z nej blijou

Život je kurva a my jsme její zákazníci.

Nikdo neumře jako panna nebo panic, protože život postupně vyjebe s každym ..

Tak jako loď nema být ukotvena jen jednou kotvou, nema ani život být postaven na jedné naději.....Naděje zmizi,a my se potopime!!!!

Kdo stále chodí ve šlépějích někoho jiného, nezanechává žádné stopy...

Láska je nejmocnější síla vesmíru.Uzdravuje každou starost,daruje útěchu a dává pocit,že můžeš létat.Jak za těžko,je někomu jinému...prostě jen z hlouby duše říct "MÁM TĚ RÁD?"

Nejvíc na životě miluju tu rozmanitost-každý den mě nasere někdo jiný.

Co je to láska? Tomu, kdo ji prožil, to vysvětlovat nemusíte, tomu, kdo ji neprožil, to nevysvětlíte.

Žena je jako vzácná květina....citlivý muž se jí bojí dotknout...pak příjde osel a sežere ji.

Rodič, který by byl schopen vidět své dítě tak, jaké skutečně je, by potřásl hlavou a řekl: Vilík nestojí za nic, prodáme h

Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.

Bůh nemůže být všude,proto vymyslel maminky

maminky jsou knoflíčky, které drží věci pohromadě

Ty jsi zklamal, ona ti verila. Ty jsi se smal, ona plakala. Nikdy neni hrdina ten, co zklame a opustil, ale kdo byl zklaman a odpustil. Vaz si kazdeho okamziku, kdy jsi s osobou, kterou milujes, protoze nikdy nevis, ktera chvile je ta posledni.

Kdyz se smejes, smeje se s tebou cely svet, kdyz places, places zcela sam.

Kdo nema vlastni cile, rad strili do cilu jinych.

Nikdy nemej strach ze stinu. Protoze znamenaji, ze nekde nablizku sviti svetlo.

Mam dve ruce: jednu, abych stiskl dlan u tech, s kterymi kracim, a druhou, abych zvedl ty, kteri padaji.

Clovek lehce zakopne o kamen, ktery mu spadl ze srdce

Usmivej se, to lidi zmate

Louceni je chvile, kdy je treba stat se hrdinou, prekont bolest, potlacit slzy, vysmat se snum a s usmevem rici sbohem a vedet, ze uz nikdy.

Nejhezčí okamžiky života si člověk uvědomí až když na ně vzpomíná.

Milujme tak, abychom se nezamilovali, chceme-li být šťastní...

Člověk nesmí dopustit, aby se jeho život zastavil, ani tehdy, když jeho životní sen ztroskotal

je po vsem, teprve kdyz je po vsem...

truchlit dustojne?? hezky pokus!

Neotáčej se, (i když to může být :( velmi těžké), čas se stejně nevrátí...!

Poznáte, ze jste zamilovaní, když je nejobtížnější říci sbohem

Když nemůžete někoho dostat ze svého srdce, možná tam prostě má být..

Když někoho vážně milujete a musíte ho nechat jít.. Tak pokud se vrátí, je to pravá láska. Protože na pravou lásku se vyplatí čekat

Láska je jako válka. Je lehké ji začít.. Těžké zkončit.. A nikdy na ni nemůžete zapomenout

Věčné hledání cizích chyb, je jednou z největších chyb vlastních

Nezoufejte když nejste nejchytřejší. Vždyť amatéři postavili Noemovu Archu, profesionálové Titanic.

Člověk se nebojí zeptat,ale bojí se odpovědi....

Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.

Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jednáme tak, jako bychom ho měli nekonečně mnoho.

Štěstí není to co chceš mít, štěstí znamená to co máš si udržet

V lásce jeden ze dvou musí trpět a je to vždy ten, který miluje více.


Zdroj: povetsinou forum Lide.cz

Jak ten čas letí...

15. února 2009 v 18:21 | Dandelka |  Ehe...?:)
Kor v poslední době si toho nějak všímám.. Byla jsem na střední..znala jsem ročník pod sebou, pár lidí ještě z nižsího.. a už jsou všichni na vysoké... Taky jsem si teď trhla krásnej trapas, když jsem Tomovi gratulovala ke zkouškám a uklidňovala ho, že prvák je sítem a druhák bude fajn:) Zchladil mě odpovědí, že už ale ve druháku je:) trapas:)
Mno a co špunti - Adámek, Mára, Ondra, moje Kajuška.. taky už jsou to maturanti..letos v květnu to vypukne
První mima, co jsem hlídala, jedna je ve třetí třídě, druhá nastoupila letos do první..
Brácha teď nastoupil na střední a příští rok maturuje...
Moje Simča.. furt byla tady..někde kolem se tu tetelila vrtěla, všude ji bylo plno a najednou ona už je taky v čoudu..
Děcáni, co byli zároveň jak já se rozprchli do celé republiky na školy..
Jedna spolužadna ze základky zakotvila ve Španělách, druhá porodila mimo:) A třetí - ale ta byla ze střední - se vdala..
Teď jsem hlídala Lukóša a potkala jsem kámošku, se kterou jsme pařívaly na Lubné... Čertica jak drak a táhla kočár se sedmiměsíční Nikolkou..

Děcká stárnem

Mé oblíbené písničky z pohádek:) Výběr

11. února 2009 v 20:19 | Dandelka |  Mjůzik
Šmááárjá:) Klidně furt dokola:)






Citátky 8

11. února 2009 v 20:01 | Dandelka |  Citations
Každý z nás dělá mnoho věcí tak, aby vyhověl snům jiných lidí - rodičů, partnerů, učitelů nebo spolužáků.

Neutíkej od problémů. Otoč se a jdi je vyřešit!

Slovy můžeš zatajit co chceš. Skutky tě ale prozradí.


Život je boj, tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.

Důvěru si získáte tak, že jste průhlední, otevření a držíte slovo.

Čím víc přemítáme nad tím, co nás rozzlobilo, tím rozzlobenější jsme.

Hněv je jako plamen, který spaluje veškeré naše sebeovládání, nutí nás k tomu, abychom mysleli, říkali a dělali věci, kterých budeme později litovat.

Budem radsej, ak ma budete nenavidiet za to, kto som, akoby ste ma mali milovat za to, kto nie som..

Kamarád je ten, komu můžeme říct své problémy. Přítel je ten, kterému se můžeme se všemi svými problémy svěřit. Ale smrt je ta, co všechny problémy vyřeší.

Člověk nemění sebe, člověk mění názory.

Jednej tak, abys byl šťastný. Ne aby ses šťastným jen zdál.

Jedna z nejšílenějších, nejjistějších a nejštědřejších životních radostí je přát štestí ostatním.

Rozhodl jsem se, že budu žít věčně, a umřu jenom kdyby mi to nevyšlo.

Mozek je jen aparát, jehož pomocí si myslíme, že myslíme.

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní.

Nikdy nemůže být tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.

Nahoru musí každý sám, dolů už ti všichni pomůžou.

Uč sa jedným okom a jedným uchom. Druhé nechaj na zajtra.

Ostatním radit je vždy jednodušší, ale až se do té samé situace dostaneme my, potřebujeme vždy pravé přátele...

Co na tom záleží, že nebudeš nikdy má! Jediné, na čem záleží je skutečnost, že tě mohu věčně zbožňovat a ctít.

Nevím co dělám, ale zatím to vychází

Názor je jako zadek. Každý má nějaký

ředstavte si život jako hru, kde 24 hodin denně žonglujete s pěti míčky: práce, rodina, zdraví, přátelé a smysl života a snažíte se je udržet ve vzduchu.

Je daleko důležitější dělat správnou věc než dělat věc správně.

Lepší je udělat málo věcí dobře než hodně věcí špatně.


Termááály:)

1. února 2009 v 17:30 | Dandelka |  Cestování s Málinkou
V pátek ráno jsme se všichni naskládali do autobusku a vyrazili jsme směrem přes Brno k rakouským hranicím:)
Cestou jsme se stavili na čůrací a krátce před polednem jsme už byli u cíle číslo jedna: Laa an der Taya v Rakousku:)
Po vstupu do "bazénu" jsem byla mile překvapena. Byla tam krásně modrá voda (sestra měla na fotkách z Podhajské hnědou břečku) a co bylo úpa super - byla teplunka - nečekaně:D a hlavně - to bylo nejvíc super - bylo tam hrozně málo lidí:)
Tak jsem očíhli šecky bazény:) První byl velikánskej, u krajů tryskala voda tak jsme se namasírovali, venku se střechou nám byla zima na hlavu a úplně venku bez střechy nám byla ještě větší zima na hlavu:)
Obplavali jsme všechny bazěny, namasárovali se v bublinkách - to bylo fakt žůžo - dvacet minut jsem čekali na bublinky a až už jsem to málem vzdala jak se mi chtělo čůrat, tak jsem se dočkala a pak to bylo zase nekonečně dlouhé, že jsem myslela, že to snad pustím:) Ale nee.:) Vydržela jsem:)
Pak když už jsem byla mokrá i s hlavou jsem vlítla na tobogan - byla tam tma jak v řiť*e, ale bylo to super:) Až na to přistání v 25cm vody:( Plavky se mi zařezaly až do krku tak jsem měla místo dvou půlek málem tři, ale kolena zůstala celá:D Tak fajne:) Při druhé jízdě, jsem jela hned za mistrem a ten mě dobře při přistání jukl tím, že jsem ztratila v toboganu podpsenku:) Taky v pohodě - byla na svém místě:) A v ní taky:)
Fakt báječné to tam bylo.) Ještě ten kruh s vírem - nebo výrem - co já vím..to zvíře tam nebylo ale byl tam silnej proud co s vámi točí pořád dokola:) Sice se tam motali caparti, ale dalo se to:)
Venek Laa se střechou
Venek Láá kousek bez střechy..děcka ale ta dlažba venku byla studenááá:)

Já tatínka a vzádu ten tobogan:)

Pozéři jak cyp:)

Pak jsme si cestou dali hamu papu asi v milionté hospodě, u které jsme zastavili:) Ale bylo to dobré:)
a hurá na Slovensko:) Budeme tam asi za dvě a půl hodiny:) Znělo od paní průvodčí:) Když jsem se za dvě a půl hodiny vzbudila, ještě jsme nebyli ani za hranicema:) Tak jsem stihla aspoň kousek Alí baby a Sandokana:) Na Senec jsme dojeli krátce po osmé večer, dali si kafo - měli jsme chuť na víc, ale bohužel se trošku nestíhalo - obsluhy bylo málo a nás moc - ale snažily se kočeny:). Pak jsem zkoukla zprávy na CNN - v Zimbabwe je velká krize - mají tam choleru - o tom jsem třeba v ČR vůbec neslyšela, kolik lidí už tam umřelo.. zachumlala jsem se pod svou kraví deku a chrněla jsem do božího rána:)

Ráno jsme zbouchli všechno co nám nachystali - ani drobek ani kapku vody jsme tam nenechali:) Češi mno:) a vypravili se do Maďarska:) Kousek za hranicemi se objevilo městečko Gyér nebo tak ňák a hurá do dalších lázní:) Pány jsme málem nechali v hale, protože se zadívali na dvě sličné slečny na reklamním videu k lázní:) jak málo stačí k mužšké radosti:)
Nejdříve nastal malej zmatek se skříňkama, který se následně ale vyřešl:) Hop do plavek a vzhůru do bazénu. Tady už mě to tak nenadchlo.. Voda byla asi zdravější než v Laa, takže neměla krásně modrou barvu, ani vyblutou modrou, ale brčálově zelenou.. a hlavně..těch lidí..hlava na hlavě:) Tak jsme se tam porochnili.. venku jsme ve vodě byli jak sněhuláci málem zapadlí sněhem:) Né kecám..ale trošku poletoval:) Pak jelikož Maďaři jsou šikovní, ale divocí a cákali všude kde měli i neměli, tak když už jsem tu hlavu měla mokrou do jediného vlásku jsem se rozhodla vyzkoušet i tobogan. Fronta byla ale šílená, tak jsem to vyhodnotila jako blbý nápad a vrátila se zpět do vody:) Přešli jsme do druhého bazénu k bublinkám:) Už na parkoviště jsme potkali pět autobusů Čechů - jeden dokonce ze Skaštic od KM, tak mě ani nepřekvapilo, že jsem se v bublinkách uvelebila vedle pana profesora ze střední:) Pozjišťovala jsem kolik je sněhu na Bílé, kde byli na lyžáků, kdy bude ples, kdy se budou prodávat lupeny a podobně a mohly jsme jít vyzkoušet další venkovní bazen a poslední vnitřní:) Namasírovala jsem si pramínkama ještě záda a už byl tak akorát čas jít se sprchnout a hurá do autobusu:)
Maďarsko venku
maďarsko vnitřní bazen

S mamínkem

s tatínkem:)


Naskládali jsme se do autobusu, pak jsem na Slovensku vyděsili obsluhu jedné benzinky tím, že jsme tam všichni chtěli pojíst:)
Udělali jsme si okružní jízdu Bratislavou :) Hezké mosty tam mají:) To zase jooo:)
A hurá do ČR:) V Brně jsem vysadili dva turisty a pak už fofrem do Kroměříže:) Úplně nás překvapilo kolik tady bylo sněhu:) A tak hned někteří zrelaxování pánové frčeli do práce a já si cestou domů vyzkoušela poprvé cestu autem po zmrzlé vozovce:) Ano, maminka mi radila:D :D

Toš musím to zhodnotit jako dobré výlet:) to zase jako né, že né:) Sice jsem neměla svou milovanou zadní pětku, ale musela jsem se spokojit jen s dvěma sedačkama:) Ale bylo to fajne:)