World by DandelionZ

Mikulášek hrášek:)

16. dubna 2012 v 9:54 | Dandelka

Přidávám fotečky jak nám ten můj synoveček roste:)

Jaká matka, táká Katka:) Mikulášek jen "couvá" a tak zacouval pod gauč:)

Klubíčko

Nos na stůl:)

Štestí malé veselé

s babi:)

Mrskači jak chceš:)

Přidat komentář

Moje velikonoční výzdoba 2012

16. dubna 2012 v 8:45 | Dandelka | Malování na sklo

Vím, s křížkem po funuse, ale přesto:) Venku:)

V závěttří - kuřátka, vajíčka, zajíčci, motýlci, ovečky všude kam se podíváš:)

A můj výtvor:) jsem na něj pyšná:) Dal zabrat:-D

Přidat komentář

Karneval 2012 v Lubné

13. února 2012 v 12:00 | Dandelka | Chcem jen pařit, krávo

A tak mě lubeňáčci přizvali k účasti na karnevale v Lubné:) No to by bylo, když jsou někde děti, abych tam nebyla já:)

Byla jsem nadšena, přestože jsem k tomu přišla jak slepý k houslím:) Dostala jsem roli Šmoulinky (yahuhůůů):)

Výroba kostýmu byla složitá (no slaďtě přesně odstín modrých silonek k modrýmu tričku:-D) ale povedlo se:) Maminka sehnala šatičky, vyrobila jsem vlásky (přece jen ty moje jsou na Šoulinku značně krátké) nazula letní bačkůrky, namalovala obličej (především jsem vypadala, jako Šmoulinka po draku:-D ale konečně jsem nevypadala jako vodník, ale dětské "hele Šmoulinka" na každém kroku mě utvrdilo v tom, že kostým se povedl:-D). a tak se mohlo začít.

Dětičky se troušily daleko před druhou, na kdy byl plánovaný začátek:) Během pár minutek byl sál zaplněný princeznami, beruškami, kovboji, ale našel se i Harry Potter, různí šášové a šášulové, kouzelníci, ovečky, vílami a miminem:) A samozřejmě nechyběla spousta šmoulů, Gargamel a celému tomu cirkusu velel Spongebob:)

Karneval začal krátkou šmoulí pohádkou. Bohužel Gargamel nestihl Šmoulinku unést podle plánu, jelikož jsme měli tak přeplněný sál, že se přes všechny ty naše krásné masky ke Šmoulince nedostal včas:) Ale i tak se nakonec pohádka snad líbila, děti pomohly Šmoulinku zachránit tím, že společně s ostatními Šmoulíky zavrtěly v rytmu Makareny zadečkem.

Velký zájem byl o společnou fotku se Šmoulíky, až nas to překvapilo:)

Potom následovala velká spousta soutěží (honila se kočička, stavěly se kostky, tancovalo se s rodiči a samozřejmě nechyběla nejoblíbenější židličková:)). Do toho pořadatelé připravili několik scének:) Děti s otevřenou pusou hltaly své oblíbené postavičky Pata a Mata a pomáhaly jim poskládat obrzky zvířat, tuze se líbilo představění postaviček Teletubbies, které dělaly tuli tuli a vrcholem celého odpoledne, bylo vystoupení lubenských Lord of the Dance, které zvedlo a roztleskalo celý sál. Tady zústali koukat úplně všichni, protože to, co "pánové" předvedli, bylo neskutečné (zvlášť když to nejsou profesionální tanečníci a byli schopni se to naučit během pár dní). Ohlas byl veliký, chvála ještě větší:) A já sama jsem byla nadšena:) Kousínek - resp. závěr se podařil natočit paní Rybenské, tak se můžete pokochat:) Pokud seženu víc, samozřejmě aktualizuji:)

Tady krátký report Kroměřížskéhod deníku

Fotky budou:) ale nevím kdy:)

Přidat komentář

Výlet na Hostýnek

13. února 2012 v 10:38 | Dandelka | Cestování s Málinkou

A tak jsme si udělali malý výlet na Hostýnek:) Konečně jsem se dočkala:) Tak dlouho jsem na to čekala:)

Vzali jsme i psiska:) Baluška byla úplně nadšená, když přijel autobus. Tlačila se do předních i zadních dveří, předbíhala, ale jak došlo na věc, zasekla se a vůbec se jí do autobusu nechtělo:)

Nakonec jsme ji tam dostali, ale pak zase vyčuhovala, pořád chtěla za řidičem, aby viděla, co se děje, kam to jedeme:)

Vyjízděli jsme ze spodu, kde prakticky nebyl sníh. Čím výše jsme byli, tím něhu přibývalo a dokonce i běžkaři se našli:) Až mě to mrzelo, že jsem si je nevzala taky:) Nahoře bylo sněhu a sněhu, docela zima, děti bláznily na bobech, sáňkách pekáčích ale i na sjezdovkách, psíků tam bylo požehnaně, pár otevřených stánků a hlavně, ušlapaný sníh na schodech, takže se po nich nedalo vůbec chodit. Aj na ten raft by to tam bylo:) Až tam někdo pojedete, tak mě vemte sebou:-D

Tak jsme se tam porozhlídli, kousek jsme pochodili, podívali se na rozhlednu, poklouzali se a potom hurá lesem dolů:) Bylo to srandovní:) Marek házel Balušce sněhové koule a ona chudina byla tak nešťasná, tak vždycky zkousla kousek sněhu a ten donesla:) Štěkala, až se lesy zelenaly:) A tak se aspoň pořádně vyřádila:)

Bylo zajímavé, jak jsme scházeli, pozorovat tu přírodu:) Nahoře sněhu a sněhu, potom ta střední poloha, jak to bylo rozmrzlé a v zimě to zase zamrzalo, tak to pěkně klouzalo a dole bylo zase bláta až pomalu po kolena:)

Nádherný výlet:) Děkuji:)

zbytek posádky u rozhledny

něco na zahřátí

společná od rozhledny

Jak si frčí, holčička moje:)

Přidat komentář

Naše krásné Vánoce

16. ledna 2012 v 10:57 | Dandelka | All about me

Však víte jak to je. Já ty Vánoce naprosto miluju. Letos jsem se do posledního dne modlila, aby bylo aspoň trošku snížku:) Ve Zlíně pořád nějaký snížek byl, ale doma to otálo úplně všechno. Tak jsem z toho byla taková nešťastná:(

Ale to nevadí, nadělali jsme krásnou vánoční výzdobu, maminka napekla marokánky (koootel marokanek, mnami mnami) a jeste nejaké jiné mňamky, nadělali jsme salát, bratr udělal kapříka a pak už jsme jen čekali na pohádky, Marťulku a samozřejmě se těšili na Eďu Luka a Mikulinku našeho krásného:) To víte, první Vánoce s tou naší opičkou:)

Mikuláška máme místo televize:)

Tak první dorazil Marťula:) Stromeček už jsme měli nazdobený, s tím už jsme si hráli 23.prosince A byl nádherný, to mi věřte. Krásný pomerančovo-citronový:) Nádherně voněl:) A těch dárečků:) Ou jé:) Ježišk se mi asi zbláznil:) Ale byla jsem nejvíc moc spokojená:) Krásné všechno:) Pak jsme se podívali samozřejmě spolu na pohádku a pak se naše cesty rozešly.

Jelikož měl taťka noční, tak jsme měli spíš vánoční pozdní oběd a pak na nás už čekala ta hora dárků, kafe, cukroví, pohádky a dobrá nálada:) Bylo to úplně úžasné odpoledne, jako každý rok zakončeno spravedlivým spánkem - to víte, ty dárky a ta pohoda - to unavuje:)

A na první svátek vánoční už za námi přijela sestra s Lukym a Mikuláškem:) To bylo radosti:) To bylo radosti:) Drobeček malý:) On je tak hodňunký:) Tak jsme mu pomohli rozbalit dárečky. Aspoň z toho, jak krtečka cumlá, mu snad udělal radost. Pak jsme si pohověli trošku v papa, malinký se trošku prospinkal a byl čas, aby jeli domů:( Když s ním ten čas tak rychle běží:( Sotva přijeli, tak už jeli zase domů:( Chyo:(

Spokojený v papa:)

Mikulka se strejdou - to je snad jejich první společná fotka:)

Nevypadá to slovo před mým jménem dokonale?:)

To jsme rozbalovali dárečky a tulili se:)

Můj dáreček:) Každý rok by mi stačilo zabalit tu potvůrku do krabice a byla bych nějšťastnější

Počet komentářů: 1

Vánoční výzdoba

5. prosince 2011 v 8:31 | Dandelka | Malování na sklo

Letos jsem čerpala inspiraci kde tam, ale jelikož jsem byla loni úplně nadšená z našeho stromečku, který jsme měli nazdobený jen citrony a pomeranči a vypadalo to úplně luxusně, tak jsem letos pokračovala ve stejném duchu na všech frontách:)

První přišlo na řadu chabaští, potom jsem vzala útolem i opadaný keř před barákem a pak tradičně jenom svíčky na zelený keřík. Bylo to docela náročné, protože jsem jako ozdoby použivala i perníčky a můj milý hafan využil každého nestřeženého okamžiku k tmu, aby mi kousek uzmul, klidně i s lepidlem:-D prostě si to urval a utíkal to zbaštit:-D

Věneček - přežil i bratrův útok.. jen je pověšený trošku naopak, ale i tak:)

a adventní věneček:)

Počet komentářů: 2

Narozeniny

10. listopadu 2011 v 10:10 | Dandelka | Chcem jen pařit, krávo

Dobrý den:-D

To byl den:) To byly jedny z těch nej dní (i z těch narozeninových). Slavilo se krapet nečekaně a krapet dřív. Ptáte se proč?:) Protože přijela sestra s Mikulinkou:) To je příčina toho všeho:) No jejda to bylo radosti (alespoň z naší strany). Miku z nás byl chvilinku úplně mimo, ale jinak se držel statečně. Jakmile naplnil své hladovějící bříško, byl u nás snad i spokojený:)

Já jsem dostala samozřejmě úplně božííí a hlavně hrozně dobrý dort se spoustou fialových srdíček:) Mmmm a ten marcipán na něm, mňamka největší:)

Bylo ho škoda rozkrojit:-( a pak samozřejmě spoustu dárečků (řákám to zase a znova - vždycky jich mám nejvíc.. a ani nevím, který byl nejlepší.. asi žádný..všechny byly ňunaté.. a byly tam samozřejmě ty pro radost i ty praktické:-D)

A těch hubanů, co já dostala:-D

Maminka se mě štítí, no to víte.. Když dostanete první pusu od psa a pak chcete od maminky - máte smůlu:-D

Pusi od mojeho Marti

S tatínkem

My tři bratři

a takto umí můj milý otevírat šampáňo:)

a tady už je ten náš poklad:)

U dědy je fajn

Ježiš, furt mě někdo olizuje:-/

Nejlepší je to u maminku, tu znám nejvíc:)

Děkuju všem za všechno:)

Přidat komentář

Mikula pase koně

3. listopadu 2011 v 11:13 | Dandelka

To je frajer, co?:)

Počet komentářů: 1

Mikulátko

2. listopadu 2011 v 12:34 | Dandelka

Jen tak, pro zvědavé čtenáře mého blogu, přidávám fotky Mikuláška.. Už je to kus pořádnýho chlapa

Sluníčko

Syn svého táty a táta svého syna

S krásnou mamkou

S dědečkem

Milující teta

Milující babička a milující dědeček:-D Jak se na ně šťůřil bobeček

Modýlek

Maminko maminko, nechci tu hlavičku zvedat

Rošťák

Kokinko

A od dědy Arnošta:)

Veget u dědy:)

Přidat komentář

Výšlap Lysá hora

2. listopadu 2011 v 10:59 | Dandelka | Výlety

Na konec října byl naplánovaný prodloužený víkend v Beskydech na chatě ve Starých Hamrech (znáte to, ne? Na Starých Hamrech pět plakalo sirot...) Tak nás sirot tam bylo drobetek víc. Plus dva psíci:)

No a tak jsme se domlouvali, že v sobotu vyrazíme na "nedalekou" Lysou horu. V sobotu jsme se vyhrabali z chaty až daleko po 10. Dojeli jsme na "rozcestí" Bílý kříž, kde se naše cesty bohužel rozešly. Spousta účastníků nebyla schopna pochodu na 10 km vzdálenou horu, tak si vybrali nějaký bližší cíl. A pár zbylých (Kuba, Jara, Karlos, Vlaďka, Hani, Míša, Terezka, já, Marťa a Balů) jsme se vydali směr Lysá hora. Bylo ze začátku velmi zavádějící, protože prvních 5 km jsme šli takovou lážo plážo procházku lesem, a šli jsme hodně z kopce, což se nám moc nezdálo. Navíc když už se nám trošku les rozestoupili a my viděli u dálku a ty kopce, co nás čekají, měla jsem zaječí úmysly. Evidentně jsem nebyla sama. Naše skupinka se trošku roztrhla. Hanča s Míšou nasadily tempo, my s Marťou a Balů jsme jim dýchali na záda a zbytek jsme nechali daleko za náma. Moc jim to nešlo, protože se silně cestou posilňovali a tak si cestu prodlužovali tím, že šli cik cak a padali. Nakonec to v půlce vzdali a jediný Kuba z nich se nás pokusil dohnat. Nakonec z druhé skupinky dorazil jen Kuba a zbytek to otočil a vrátil se zpátky.

Po pěti kilometrech začala ta správná sranda. Najednou začalo to stoupání a ty kopce. Sotva jste se vyšplhali na jeden a už to vypadalo, že jste na rovince a byl to poslední kopec, protože v okolí nic víc vidět nebylo, kde se vzal, tu se vzal - další kopec. A aby toho nebylo málo, tak další a další a další. Už se mi to zdálo nějaké pofidérní, tak jsem se optala turistů, jdoucích dolů, zdalipak je to ještě daleko. Bylo mi oznámeno, že už jen 2,5 kilometrů do kopců. Tak jsem se na pána usmála, jako on na mě, protože jsem byla přesvědčená o tom, že si ze mě dělá srandu. Vážení - nedělál. To bylo utrpení.

Došli jsme k vrcholu, spocení jak myšky a Marťa začal líbat zem. Protože vysílač byl v naší úrovni. Jen co se lesík rozestoupil, padl znovu k zemi - tentokrát jako hromádka neštěstí, protože vrchol to nebyl, spíše bych řekla, že to nejhorší nás teprve čekalo. Ale zadařilo se:-D Sice ten poslední kopec jsme šli z posledních sil, odpočívali jsme na každém pátém kroku a těsně dole pod kopcem to stálo mnoho přemáhání, abychom se neotočili na patě a nevzdali to. Ale hlad byl silnější než únava:) A světe div se - POVEDLO SE:) Wow:) To bylo neskutečný. Sice jsme toho až tak moc neviděli, protože byl opar, či mlha či co to bylo, ale i tak to stálo za tu vynaloženou námahu. Nahoře jsme si dali polostudenou polívku (podotýkám venku, kde byla zima jako blázen), udělali pár foteček na památku a hurá dolů:) Dolů už to šlo trošku lépe a rychleji, ale dost toho bylo i tak. My jsme dole ještě chvilku čekali s Balů a Marťou na ten zbytkáč a toš to stálo za to. Ta únava tak stekla do nohou.. bylo mi jasné, že přijedeme na chatu, lehneme a budeme spát jako zabití:)
Bylo to prííííííma.. Bylo toho moc, ale opravdu to stálo za to:-D Ještě pár dní potom mi můj zadek připomínal, co jsem zvládla:-D Jenom naše malá Balů, která to celé úšla úplně sama byla po jednom vyspání fit.. klidně ještě jednou:-D

Zatím ještě s úsměvem a žábou:-D